Tuhle jsem na fotbale přemýšlel, proč tam vlastně lidi chodí. Zdá se to samozřejmě jako nesmyslné přemítání, přece podívat se na hru a podpořit svůj oblíbený tým. Ne všude to ale platí. Jeden hlouček opírající se o zábradlí často zády k trávníku probíral s vášnivým zaujetím politická témata od hříchů nastupující koalice přes průšvihy odcházejícího premiéra po nesmyslné nákupy předražených zbraní. Vše samozřejmě se značně erudovaným komentářem.
Když náhodou padl pohled účastníka debaty na světelnou tabuli, poznamenal: „Hele, vedeme, měl by se pískat konec.“ A pak rychle zpět ke klasickým „hospodským“ tématům. Další divák místo fandění svým barvám nevybíravě slovně častoval kondičního trenéra hostí, opodál vyřvával své postřehy množstvím „kotlů“, které ani nepočítal, značně unavený muž. Občas se směrem ke hřišti vyvalila oblaka dýmu, jenže nešlo o nepovolenou pyrotechniku, ale o stejně nepovolené elektronické cigarety.
Takhle si fandění asi nepředstavujeme...
