Koronavirus – nebo také s ním související vládní opatření – je už druhým rokem strašákem společnosti. I proto už by se dalo očekávat, že dosavadní praxe v boji s „broukem“ i nedůvěrou lidí bude mít vliv na rozhodování politiků. Pozitivní, samozřejmě. Jenže ukazuje se, že je to předpoklad milný. Bohužel.
Stát totiž žene lidi do extrému. Na jedné straně pořád zní věty o dobrovolnosti očkování. Na straně druhé ale dělá vše pro to, aby se mohlo slovo „dobrovolné“ s gustem škrtnout. Zároveň totiž přestal proplácet testy, a naopak přijal striktnější pravidla a hlásá častější vymáhání. Zároveň nadále stát neřeší plošné testování na školách a zdá se, že ani plošné testování ve větších firmách není na pořadu dne. Obojím nechala Babišova vláda rozšířit koronavirus takřka nekontrolovaně. A perlička: samoizolace po příjezdu ze zahraničí už rovněž jejím rozhodnutím není povinná…
Pokud někdo doufal v aspoň méně zmatenou komunikaci, rovněž se nedočkal. Ostatně, starého psa novým kouskům opravdu nenaučíš, stejně tak od starého ministra Vojtěcha nový styl komunikaci netřeba čekat. Je to naivní. Nadále tak panuje chaos, nějaká strategie na to, co teď na podzim dělat, zjevně neexistuje. Nebo ano? A mohl bych ji vidět? Vše pak vrcholí tím, že se dělá maximum pro oddálení předání moci novému kabinetu. Současná vláda přitom ví, že už nic moc řešit nemusí. A tak neřeší, maximálně tak stěžuje pozici svým nástupcům. Bez ohledu na to, že zde nejde o politické body ale o fungování společnosti.
Rok se tak s rokem sešel. A kromě toho, že je něco přes polovinu Česka naočkovaná, jsme na tom vlastně stejně: stejný ministr, stejná komunikace, stejný problém čelit nepříjemnostem. A stejně tak absence racionálních řešení bez chaosu.
