Se stejnou jistotou, s jakou v listopadu opadá listí, může každý, kdo dělá rozhodnutí za ostatní, počítat s tím, že se rozhodne špatně. Pro někoho. Před každou křižovatkou si můžu buď hodit kostkou, jít cestou nejmenšího odporu, vybrat si lehkovážně a náhodně, nebo důsledně situaci vyhodnotit, zvážit všechna pro a proti, zkoumat důsledky budoucího rozhodnutí zprava, zleva, zevnitř, zvenku, taky seshora a zespodu, zapojit zdravý rozum, zkušenosti a pak, v dobré víře, že vybírám správně, rozhodnout kudy a kam.
Ano, opravdu jsme si dovolily nevyhlásit dva dny ředitelského volna. A „schytaly to“ od nespokojeného rodiče, který nám svoje rozhořčení dal jasně najevo v e-mailu, kde neopomněl zdůraznit, že kauzu otevře ve Večerníku. Je nesmírně těžké najít směr pro víc než 600 žáků, 1200 rodičů a několik 1000 prarodičů. Nikdo nechce a ani nesmí hazardovat se zdravím. Vlastním, ale ani nikoho dalšího. Doba je taková, jaká je, a to je fakt. Fakt, který musíme přijmout a naučit se s ním žít. Téměř dva roky se školy potácí mezi zodpovědností, která na ně byla naložena, musí se rychlostí blesku přizpůsobovat tomu, že jeden den učí a druhý sedí doma před monitory. Musí hlídat a kontrolovat, připomínat a prosit, aby byla dodržována pravidla, která jsou nám nařízena. Nechceme bitevní zónu. Jsme škola a chceme dělat to, proč tady jsme. Tak nejlépe, jak to situace dovolí. A právě tu situaci nezná nikdo lépe než my, kteří ve škole pracujeme. Každý den se snažíme o to, aby následky nesly děti co nejméně. Aby život plynul dál tak, jak má. Aby strach z nákazy nezatemnil už tak pošramocené vnímání. Za podmínek, které prostě a jednoduše musíme dodržet.
Tohle nezvládneme sami, potřebujeme pochopení a pomoc všech rodičů. Teď víc, než kdy jindy v kolektivech platí „jeden za všechny a všichni za jednoho“. Rozhodně je to o zodpovědnosti každého z nás. A my doufáme v to, že jako věří rodiče nám, můžeme věřit i my jim. A za to jim děkujeme.
Je tak snadné hodit kamenem a schovávat se za svobodu slova, protože ten, kdo vládne médiem, ovládá z velké míry i veřejné mínění. Někdy je ale třeba ten kámen vzít a hodit ho zpět.
Vedení ZŠ Dr. Horáka - Petra Rubáčová, Marie Nováčková, Michaela Mayerová