Prožíváme předposlední měsíc roku a než se pitvat v současnosti, je snad lepší se opětně ponořit do kronik a historie. A tak ve druhém listopadovém týdnu pojďme tradičně trochu zavzpomínat.

Listopad 1951 znamenal malý zázrak pro místní pravoslavnou církev. Uskutečnila se první bohoslužba ve zrekonstruované bývalé židovské modlitebně, která se stala kostelem svatého Jiří, a to v Demelově ulici. Listopad 1961 přinesl smutnou událost v podobě úmrtí emeritního profesora obchodní akademie a činovníka a skladatele ve sboru Orlice Rudolfa Chlupa, rodáka z Čechovic.

V listopadu 1971 se volilo do tehdejších zastupitelských sborů. Navržení kandidáti, jako obvykle v této době, obdrželi skoro 100 procent hlasů. Následně byl zvolen novým předsedou městského národního výboru Antonín Tas. Děsivým způsobem zasáhla normalizace do školství. Ředitelé, učitelé a školští pracovníci místních škol museli přísahat věrnost socialismu, a to do rukou tehdejšího předsedy ONV JUDr. Kalvody. Dělo se to ve všech regionech, bohužel. Pozitivem pro školy naopak bylo že Kartografia Praha vydala po padesáti letech novou vlastivědnou mapu okresu Prostějov. Probíhala i stavební činnost, takže například byla zavedena přípojka vody do města od nádrže z Hrdibořic, ale také třeba zrušena okresní mlékárna, protože se stavěl podnik Olma v Olomouci. A ještě k normalizaci. Byly provedeny pohovory k výměně stranických legitimací KSČ, na jejichž základě bylo mnoho lidí vyloučeno. Celá situace zasáhla mnoho oborů, především školství.

Listopad 1981 a další úmrtí. V Mostkovicích zemřel akademický malíř Viktor Hohaus, který žil od dvacátých let v Prostějově. Něco málo slov o něm. Zde si dovolím citovat z rozsáhlé práce o malíři z pera Josefa Augustina: „Především byl krajinářem. Krajinu chápal jako životní prostředí člověka určité doby. V jeho tvorbě najdeme zákoutí prostějovských ulic, náměstí, motivy průmyslového města i periferie. Náměty čerpal i v okolní hanácké krajině nebo ve slovenských horách. Připomeňme si například obrazy Pohled na Prostějov od Vrahovic, Židovské uličky, Jarmark, Rybník v zimě, Kaplička sv. Floriána, Hlavní náměstí. Maloval také krajinu v okolí Prostějova, například plumlovský zámek, Žárovice, Hamry. Z malířských technik uplatnil olejomalbu, akvarel, pastel, kvaš, perokresbu a temperu. Známými tvůrčími místy byly jeho ateliéry ve starobylém domě pod žudrem, později se přestěhoval na Karlov a na závěr života do Mostkovic.“

Listopad 2011 začneme policejní akcí. Policie potvrdila, že z tunelování podezřívá několik bývalých manažerů a zaměstnanců OP Prostějov, zatím však nikoho neobvinila. Předmětem prověřování byly nejen obchodní případy, ale  i způsob hospodaření a nakládání s majetkem společnosti. V podezření se ocitl i bývalý generální ředitel František Tuhý, který si měl v letech 2004 až 2007 vyplatit na prémiích více než 26 milionů korun. Odbor hospodářské kriminality vedl tehdy trestní řízení proti statutárním zástupcům a zaměstnancům OP, kteří byli podezřelí ze spáchání trestného činu zneužití informací a postavení  v obchodním styku, porušení povinností při správě cizího majetku a poškozování věřitele. Kriminalisté také požádali o zproštění mlčenlivosti insolvenční správkyni Miloslavu Horskou. Na valné hromadě 10. listopadu 2011 byl založen Klub historický a státovědný. Starostou klubu byl zvolen PhDr. Miroslav Macík, starožitník, majitel starožitnictví DECO v Prostějově, místostarostkou PhDr. Dagmar Roháčková. Mezi osmnácti přítomnými zakládajícími členy byl i tehdejší starosta města Miroslav Pišťák. Posláním klubu byla popularizace kulturního dědictví a významných osobností města a regionu, šíření a udržování zájmu o dějiny města a regionu, úcta k prostějovanství. Cílem byla péče o odkaz vynikajících osobností města, publikační činnost, přednášková činnost, podpora ochrany památek a dokumentů k historii města a regionu a podpora badatelské a odborné činnosti studentů ve společenskovědních oborech. Nově založený Klub historický a státovědný tak navázal na činnost Klubu historického a státovědeckého v Prostějově, založeného právě před devadesáti lety v roce 1921.