Není pravda, že prohra je vždy prohrou. Prohry mají – i když ve výsledku na konci nulu získaných bodů – několik podob. Někdy se jedná o prohry, kdy tým padne se ctí. Jindy je soupeř prostě lepší, má fazónu. A jsou pak zápasy utrápené, nepovedené, mizerné – završené prohrou.
Souboj s Frýdkem-Místkem patří do třetí kategorie. Tým jej začal špatně a pokračoval ve „špatnostech“ dál. V první třetině dělali Jestřábi radost divákům. Jenže radost divákům ve Frýdku-Místku. Inkasovat čtyři góly? Neustále propadat a rozehrávat na hole soupeřů? A v přesilovce z brejku inkasovat? Sen každého soupeře…
Jestřábům zkrátka v první třetině utkání nevycházelo nic. Alespoň trochu skóre i dojem napravili v poslední periodě. Dva góly jsou pěkné. Po předešlém průběhu utkání jde ale jen o slabou náplast na velkou bolístku. Zápas byl jedním slovem průšvih.
Bohužel platí, že předešlé dvě výhry nad Havířovem a Ústím nad Labem téměř porážka od Frýdku-Místku smazala. Slušné přesilovky? Pět vstřelených branek Ústí? Domácí výhra v derby s Havířovem? To vše přehlušil právě výsledek, zejména však výkon proti Frýdku-Místku.
Jestřábi mají nyní před sebou více než přijatelný los – v týdnu dva zápasy, slabší celky a výjezd do ne tolik vzdáleného Kolína. Kdy jindy si tedy spravit chuť než právě tento týden? A zapomenout? Protože za utkáním z Frýdku-Místku by nepochybně tým rád chtěl a měl udělat tlustou čáru.
