Chaos, informační houšť a nízká ochota vysvětlovat podloženými čísly své kroky. S tím se Češi během koronavirové krize museli vyrovnávat pomalu každý den. Stejně tak ale s překotnými změnami v opatřeních. Změny byly často vyhlašovány v pátek s platností třeba od úterý nebo třeba od středy. Během čekání na přitvrzení nebo rozvolnění se přitom ještě i na změnách něco upravilo. A obvykle nejpozději do tří dnů následovaly další úpravy. Že pak občas jednotliví ministři říkali o stejné novince něco úplně jiného? Běžná věc.
Zdálo se ale, že se z tohoto chaosu vláda přeci jen poučila. Jak? Vypustila PSA. Pro běžné lidi asi byl trochu nesrozumitelný, vždyť bodování mělo vycházet z řady různých údajů. Přesto to byl ale určitý nástřel pro to, aby lidé alespoň tušili, kdy a s čím mají zhruba počítat. Navíc, za to pochvala, ministerstvo zveřejňovalo na svém webu pravidelně, jak moc vládní PES vrčí, tedy v jakém je země stupni. A kdy se budou statistiky vyhodnocovat. Byl to rozhodně pokrok poté, co jsem na vrcholu druhé vlny na úvodní straně ministerstva zdravotnictví nenašel o koronaviru na první dobrou nic. Nepočítám tiskovky o vadných panenkách…
Jenže to by nemohla být česká vláda, aby svá vlastní opatření a návrhy, relativně rozumné, netorpédovala. Příklad první? Možnost otevření kosmetických salonů pro psy. Proč zrovna teď? Z jakého důvodu? A proč se tak neděje podle PSA? Nevíme. Příklad druhý? Určení minimální prodejní plochy pro zákazníky v obchodech. Opět bez PSA, opět v době, kdy se zároveň uvažuje o rozvolnění (nové pravidlo přímo napovídá, že situace asi není pořád tak úplně růžová), opět nedostatečně zdůvodněné. A příklad třetí? Návrat některých školních ročníků zpět. Že se tak znovu děje v rozporu s nynějším pátým stupněm PSA, je asi zbytečné vysvětlovat.
Osobně přitom jsem třeba pro to, aby se děti vracely do škol co nejdříve. Distanční výuka nemá takový efekt jako prezenční, nemluvě o rodičích zejména těch menších ratolestí, kteří často museli zůstávat na ošetřovném doma. Těžko ale tento krok chápat, když vláda tím obchází svého slavného PSA, u kterého tak hrozí, že bude brzy stejně cenný, jako semafor Adama Vojtěcha...
