Fotbalový podzim je definitivně minulostí. Je tak čas bilancovat, hodnotit, kritizovat i chválit. Zároveň – a to je možná ještě důležitější – je načase začít si lízat rány, odpočívat. Než přijde další zátěž v podobě zimních příprav…
Podzim tentokrát proběhl zdárně, v celé délce a vesměs úspěšně. Jenže fotbal je sport. A sport znamená taky možnost (v případě fotbalu navíc vysokou), že občas utržíte nějakou ránu. Jednou od soupeře, jindy od míče. A někdy holt máte peška a v cestě nepříjemně rostlý drn. Stačí chvilka nepozornosti a problém v podobě zranění je na světě.
Na zranění ostatně nadávali během sezóny v mnoha týmech jako Smržice, Mostkovice, Určice… Bylo jich nepřeberně. Nejednou tak bylo slyšet při hodnocení utkání věty typu „bylo to dobré, vyhráli jsme, ale ještěže už je konec podzimu blízko“.
Pro mnohé trenéry, hráče i funkcionáře je to pravda úleva. Nebylo totiž jasné skoro nic. S kým různé týmy budou hrát, zda se vůbec po koronavirových uzávěrách hráči sejdou a v jaké formě, zda politici znovu nesáhnou ke stopce pro amatérský sport. Nervozita a nejistota spolu se zraněními hrály na podzim důležitou roli.
Nyní je tak doba odpočinku. Nechť ji týmy a hráči využijí co nejlépe. Doba, kdy se fotbalový kolotoč znovu rozjede, je totiž blíže, než se na první pohled může zdát.
