Na podzim se nepochybně mnoho z nás amatérských sportovců hrajících zejména pro radost obávalo toho, že politici zatáhnou páku. A jedním rozhodnutím znovu zahluší sportovní činnost všech, kromě profíků. Nestalo se tak. Nynější výsledek je však jen o něco málo lepší.
Ptáte se možná, proč to píšu? Vždyť nadále mohou i „hobíci“ sportovat, trénovat. Soutěže jedou. Zdálo by se na první pohled, že aktuální situace je oproti té loňské ráj na zemi.
Jenže situace tak zalitá sluncem zdaleka není. Pokud se totiž najdou lidé, kteří ve sportu ještě respektují vládní nařízení, musí se řídit dost striktními předpisy. Tedy například tím, že na zápasech musí mít (po dosažení 12 let) každý sportovec potvrzení o bezinfekčnosti. A dospělým už nestačí ani PCR test. Buď jsou očkovaní, nebo ahoj, na shledanou napřesrok.
Výsledek je vidět třeba na florbalových soutěžích. Jen o minulém víkendu se dva turnaje mužů v kraji neuskutečnily. Nebyly přesunuté jednotlivé zápasy kvůli karanténám. Ale rovnou celé turnaje. Důvod? Striktní podmínky v halách a nedostatek naočkovaných, a tedy (podle vládních politiků) prokazatelně bezinfekčních hráčů.
Když to srovnáme s loňskem, je to, jako kdyby odsouzenec na smrt v podobě sportu byl loni oběšen a škrtil se na oprátce. Letos je jiný oběšenec téhož jména hlavou v oprátce, ještě se ale dotýká stoličky. Ale už očekává kopnutí.
