Fotbal svým charakterem prostě není zimní sport. Ne že by se samozřejmě v zimních podmínkách hrát nedal, ale není to ono ani pro aktéry, ani pro diváky. A tak se není čemu divit, že se hráčům do odloženého utkání šestnáctého kola teď na začátku prosince zrovna moc nechtělo.
Na podmínky druhé ligy je to sice už poněkud nezvyklý termín, ale loňskou podzimní prodlouženou máme ještě v živé paměti. Vzhledem k měsíční „covidové“ pauze se hrálo ještě v prvním prosincovém týdnu. A právě na tvrdý promrzlý líšeňský trávník nemají prostějovští fotbalisté nejlepší vzpomínky. Není divu, že utkání s Vyškovem se tam tentokrát raději nehrálo. Poslední zápas se loni i letos odehrál doma těsně před Mikulášem a bodově se dařilo. Loni byl z podzimní derniéry s Třincem pouhý bod, letos se sparťanskými mladíky body hned tři. A jestliže před zápasem panovala z takového termínu mírná rozmrzelost, na hřišti se domácí viditelně snažili zahřát aktivním výkonem, po němž si jednobrankové vítězství zcela zasloužili.
