Před 85 lety zemřela jedna z nejvýznamnějších osobností Prostějova, kterou bezesporu byl MUDr. Ondřej Přikryl. Pojďme si na tomto místě připomenout jeho život a dílo, protože dějiny města ovlivnil značně. Nejen proto, že jeho příběh může být pro leckoho inspirující.

Narodil se ve Výšovicích, kde měli jeho rodiče malý statek a kde Ondřej navštěvoval obecní školu. Rodina se později přestěhovala do Čechovic. Vystudoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval roku 1881. Absolvoval studia medicíny na Univerzitě Karlově v Praze, kde promoval 3. prosince 1886. Od 7. října 1887 působil jako praktický lékař v Prostějově. V té době bylo ve městě 5 německých lékařů a pouze 2 čeští. Angažoval se také v komunální politice, která ještě koncem 19. století v Prostějově byla pod vlivem německé strany. Zasloužil se o finální převedení samosprávy do českých rukou roku 1892. Podobně se angažoval v českém vítězství v olomoucké obchodní a živnostenské komoře. Od 31. prosince 1913 převzal po Josefu Horákovi post starosty Prostějova a zůstal jím až do roku 1919.

Ve funkci inicioval výstavbu přehrady u Stichovic. Za jeho úřadování byla dostavěna roku 1914 nová radnice.  Od poloviny 90. let 19. století byl aktivní v Českém politickém spolku v Prostějově, který měl blízko k Lidové straně na Moravě (moravská odnož mladočeské strany).  Později vplynul do Lidové strany pokrokové na Moravě. V jejím rámci představoval Přikryl a jeho prostějovská skupina konzervativní křídlo, které okolo roku 1911 odmítalo samostatný postup předsedy strany Adolfa Stránského a trvalo na užší spolupráci s mladočechy. V červenci 1911 dokonce do Prostějova přijeli z Prahy Karel Kramář a František Sís a jednali o možnosti vytvoření nového politického subjektu, který by byl novou mladočeskou stranou na Moravě. Ve straně nakonec ale zůstal, přestože jeho názorové rozdíly se Stránským trvaly. Zapojil se i do vysoké politiky. V zemských volbách roku 1902 byl zvolen na Moravský zemský sněm za městskou kurii, obvod Prostějov, Německý Brodek. Mandát obhájil i v zemských volbách roku 1906 za českou městskou kurii, obvod Prostějov, Plumlov a opětovně zde byl zvolen i v zemských volbách roku 1913. Díky jeho iniciativě byla roku 1906 lékařská komora moravská rozdělena na českou a německou sekci (v dosavadní jednotné komoře bylo neúměrně nízké zastoupení etnických Čechů). Prosadil také zdravotní zemský zákon přijatý v průběhu let 1908 a 1909 po složitých debatách.

Během první světové války patřil v Lidové straně pokrokové na Moravě k opozičnímu křídlu volně navázanému na redakci Lidových novin, jež odmítalo prorakouský aktivismus stranického vedení. 29. října 1918 pak na manifestaci na prostějovském náměstí oznámil vyhlášení československého státu. V červnu 1919 po komunálních volbách opustil funkci starosty města, ale nadále se veřejně a politicky angažoval. V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Československou národní demokracii senátorské křeslo v Národním shromáždění, kde setrval do roku 1925. Profesí byl lékařem v Prostějově. Ještě v komunálních volbách roku 1925 byl opětovně zvolen do obecního zastupitelstva v Prostějově, ale kvůli chorobě musel zakrátko na funkci v zastupitelstvu rezignovat. V roce 1926 se stal předsedou místní organizace národně demokratické strany v Prostějově a zůstal jím až do října 1935, kdy odešel ze zdravotních důvodů. Od března 1935 byl nemocný, zemřel 22. prosince 1936 ve 3 hodiny ráno. Pohřben byl na Městském hřbitově v Prostějově.

Co se týká literární tvorby, specializoval se na kulturu oblasti Hané. Mnohé své publikace psal hanáckým nářečím (od roku 1893) a uváděl v nich vždy malý slovníček hanáckých pojmů. Psal básně i fejetony. Uveďme například Hanácky pěsničke (1900) - sbírka lidových písní, Haná a Romža (1914) - pohádka, Z vojne (1917) - tři knihy básní s válečnou tematikou, Prostějovsky pěsničke (1927) - sbírka lidových písní, Bévávalo – humoristická vyprávění, Z těžkých dob Prostějova (1929–1930) a Červánky Prostějova (1931) - dějiny města a kraje z historického a politického hlediska, Kardenálu klobók (1931) - oslavná báseň husitského vítězství u Domažlic v roce 1431 a jiné.