Máme tu nový rok a samozřejmě některé osvědčené věci je dobré zachovat. A tak i já budu na stránkách nejčtenějšího regionálního periodika pokračovat v historických pohledech a listování v městských kronikách. Vzpomínat je pořád na co a jak známo, historii je dobré se připomínat už jen proto, abychom se poučili.

Začneme v lednu roku 1942, který byl po analyzování faktů asi nejhorším rokem nacistické okupace v Prostějově, i když každý může okupační roky hodnotit jinak. Okupační zpráva začala omezovat prakticky všechny. Zasažen byl třeba průmysl a vše bylo přestrukturováno na válečné potřeby, a to jak z hlediska výroby, tak i zásobování. Ve městě byla třeba zastavena výroba piva a omezena výroba sladu. Do sladovny byla přesunuta část brněnské Zbrojovky, další prostory zabrala armáda pro sklady materiálu. Úplně byly zastaveny stavební činnosti, jen pokud šlo o armádní zakázky, tak se pokračovalo. Omezováni byli i řemeslníci a obchodníci. Likvidovány byly i veškeré české sportovní organizace, protože zde vznikla celostátní idea tzv. Kuratoria, což byl kolaborantský spolek, který měl vychovávat mládež pro Říši i na poli sportovním.

Na druhou stranu se aktivně rozvíjela partyzánská činnost a my máme k dispozici zmínku o skupině Zelený kádr. Na jaře roku 1942 se činnost celé skupiny přesunula do prostoru Hostýnských vrchů. Zakladatel skupiny, stopařský dělník ze Dzbele Vychodil s obchodníkem z Kroměříže Masným začali budovat v chatě druhého jmenovaného u obce Chomýž středisko, které se stalo útočištěm osob stíhaných gestapem, lidí uprchlých z pracovního nasazení v Říši a těch, kteří chtěli aktivně bojovat. Zelený kádr byl též útočištěm uprchlých sovětských zajatců. V roce 1942 měl již pevnou organizaci, která mu vtiskla jasně partyzánský charakter. Do sítě podporovatelů skupiny patřila řada dalších osob z Kroměřížska, Holešovska, Přerovska, Prostějovska, Zlínska a celého protektorátního Ostravska.

Leden 1952 znamenal pro Prostějov ztrátu jedné z dominant, když byl odstřelen komín cihelny za Určickou ulicí. Novinkou naopak byl vznik Státního notářství v Havlíčkově ulici a dále vznikl Okresní ústav národního zdraví (OÚNZ). Novou budovu získala Okresní odborová rada.

V lednu 1962 vznikla ve městě vcelku zvláštní instituce, a sice místní lidový soud. Jeho úkolem mělo být řešení oznámení pro narušování socialistického soužití a proti majetku v socialistickém vlastnictví. Hned dostal k vyřízení 188 oznámení, místní udavači měli žně. Zcela nehistoricky konstatujme, že se nic nezměnilo ani v současné době, udavačů je v tomhle městě stále dost.

Rok 1972 byl vyhlášen organizací UNESCO Rokem knihy a místní Okresní lidová knihovna uspořádala v měsíci lednu sérii výstav knih a besed s veřejností.

Leden 1982 přivítal v Prostějově novou dominantu v ulici Újezd v podobě budovy tzv. Agrodomu, který navrhl ing. arch. Pochylý. Začal také vycházet Zpravodaj městského národního výboru, aby občané byli informováni o dění ve městě. Vcelku se dařilo i na sportovním poli, když oba celky v nejpopulárnějších sportech hokeji a fotbalu postoupily do druhé nejvyšší soutěže v republice.

Leden 2012 znamenal dokončení rekonstrukce radnice. Věž radnice jakožto dominanta Prostějova měla za sebou rozsáhlou rekonstrukci a poprvé se na město a okolí z jejích ochozů mohli podívat lidé. Nová secesní radnice na prostějovském centrálním náměstí byla podle architektonického návrhu Karla Huga Kepky postavena na začátku 20. století. Šestašedesát metrů vysokou věž začalo město opravovat v roce 2011. Náklady na opravu překročily šest milionů korun, ve věži pak vznikl prostor pro výstavy. Rekonstrukce se dočkal také hodinový stroj, pohon a rozvod pohybu orloje. Město Prostějov se také prezentovalo na veletrhu cestovního ruchu Regiontour a Go v Brně.

Takový byl tedy leden v letech minulých. Jak si zapíší do kronik naši potomci leden 2022, záleží jen na nás...