Nohejbalistům TJ Sokol I Prostějov definitivně skončil nejúspěšnější soutěžní ročník v oddílové historii, pokud bereme v potaz čistě 1. ligu družstev mužů ČR. Tedy druhé nejvyšší týmové patro tuzemska, kde hrají devátý až šestnáctý nejlepší kolektiv České republiky.
Žákovské kategorie největšího regionálního klubu se mohou pyšnit tím, že se pravidelně střetávají s těmi nejlepšími, co Morava nabízí. Od kategorie do patnácti let až po dvanáctileté hrají výběry 1.SK Prostějov nejvyšší možnou soutěž a mohou tak fotbalově růst po boku těch, kteří to třeba jednou dotáhnou až do reprezentace. Ani v této těžké konkurenci se družstva eskáčka neztratila, ale na výraznější úspěch to ani u jedné nakonec nedopadlo. Nejblíže k němu byla kategorie do patnácti let, ale snaha o první šestku a nadstavbu nakonec nedopadla.
Už Ivan Mládek upozorňoval na to, že medvědi nevědí, že „tůristi nemaj zbraně a že až jednou procitnou, počíhají si na ně“. Velkou otázkou stále zůstává, zda něco podobného bude platit i pro medvědici s mládětem, která měla být v průběhu září viděna nejprve u Šebetova na Blanensku a poté jen o pár kilometrů dál u Seče.
Jinak se zápas proti Sokolovu nazvat nedá. Už proti Zlínu bylo vidět mnoho podařených kombinací i samostatných úniků, byť tomu zápasové statistiky úplně neodpovídají. Nicméně až se Sokolovem se dá hovořit o festivalu.
K napsání tohoto sloupku mě inspiroval příspěvek na sociálních sítích, který říkal, že nám do Vánoc zbývají už jen dvě zkoušky sirén. Byl to samozřejmě vtip, já ním ale uvedu krátkou informaci o tom, co nás v závěru roku čeká.
„Ty demente“, „Pískej to!“ nebo „Svině pruhovaná“. Kdo chodí někdy na jakýkoli divácky atraktivnější sport, zná tyto hlášky dokonale. Všechny směřují na rozhodčí, kteří někdy lépe a někdy hůře kočírují zápasy, aby se v nich hráči či hráčky nepustili do sebe až příliš.
Zajímavý pohled nabízí aktuální tabulka krajského přeboru mužů ve fotbale. A to hned z mnoha důvodů. Třeba proto, že zde fanoušci regionálního fotbalu najdou hned čtyři celky z Prostějovska. Nebo pro absenci Kralic na Hané, dlouholetého účastníka. Zaujme i to, že regionální zástupci si vedou vesměs dobře.
„Homo homini lupus“, tedy člověk člověku vlkem. Kde jinde se dá toto latinské přísloví použít lépe než ve spojení s předvolebními a povolebními tahanicemi?
Volby na dnešním území České republiky jsou něčím, co už považujeme za samozřejmé. A i když pravda za socialismu se jednalo o čistě formální záležitost, i tehdy něco, čemu se říkalo „volby“, zde bylo. A odjakživa se při nich ukázalo mnohé. Zdaleka totiž nejde jen o preference voličů nebo oblíbenost kandidátů.
Nemusím být žádný ekonomický génius, abych snahu některých opozičních prostějovských zastupitelů postavit padesátimetrový krytý bazén označil za megalomanskou a nesmyslnou. Je zajímavé, že tak finančně náročnou investici prosazují lidé, kteří během uplynulých let kritizovali údajně přemrštěné dotace do sportu nebo zcela nedávno byli proti rekonstrukci školního hřiště v Rejskově ulici, které se ocitlo v havarijním stavu...
Druholigová měření sil s Jihlavou měla povětšinou svůj zvláštní náboj. Táhne se to už od prvního zápasu před čtyřmi lety na Vysočině.
Slabá. Taková je zatím návštěvnost na sportovních utkáních v Prostějově. Zatímco ovšem basketbal nebo volejbal mají nejlepší divácké roky, zdá se, už delší dobu za sebou a na druhou fotbalovou ligu chodí zhruba stejný počet lidí dlouhodobě, v hokeji je to letos slabota. A možná až ne tak nečekaná.
Minulý týden jsme s kolegy z Občanské demokratické strany a kandidátky PéVéčko podepsali novou koaliční smlouvu pro následující čtyři roky. Umožnila nám to důvěra voličů, kteří v komunálních volbách podpořili tyto tři subjekty nadpoloviční většinou hlasů.
Během reprezentačních srazů stojí fotbalové profesionální soutěže a hrají se pouze ty amatérské. U nejvyšší soutěže věc celkem pochopitelná, ale u druhé ligy opravdu ne. Stačí se podívat na to, kolik hráčů či trenérů a případných asistentů vlastně na srazy reprezentací odjíždí. Řádově to bude jen pár jmen, a aby se kvůli tomu program následně zhušťoval do anglických týdnů, je zbytečné.
Od chvíle, co je sport sportem, tato poučka platí a bude platit vždycky. I velmi dobře složený kádr, kterému nechybí řada rozdílových hráčů, zkrátka musí být jedním týmem. Pomalu až strach z hvězdných jmen totiž nezaručí vůbec nic. A platí to v jakémkoli kolektivním sportu.
Rekonstrukce prostějovského zimního stadionu v hodnotě několika desítek milionů korun je až na malé vrtochy v této fázi dokončena a hala bezesporu zkrásněla, ba dokonce stala se ještě větší dominantou města. Na jejím ledě se proháněly hokejové legendy jako třeba Oldřich Machač a dnes snad také skvělá budoucnost zdejšího hokeje v podobě talentované mládeže. Mimochodem se uvažuje, že by byl zimák po panu Machačovi i pojmenován, uvidíme, zda a kdy k tomu dojde. Já osobně bych byl moc rád.
