Tempus fugit čili čas běží. I tento nápis je možné najít na jednom z exemplářů sbírky hodin v prostějovském muzeu. A že čas opravdu nelze zastavit, je jasné i z toho, že „stálá“ expozice hodin v prostějovském muzeu po více jak dvou dekádách je minulostí. Její derniéra se konala ve čtvrtek 24. února.
Prostějovské muzeum má k dispozici více jak tři sta exemplářů hodin a hodinek. Zhruba třetina z nich byla od roku 2000 vystavena na stálé expozici v jednom ze sálů hlavní budovy muzea. Ta bude nyní vyklizena. „Kromě Expozice času ve Šternberku není podobná výstava nikde k vidění,“ upozornila v této souvislosti kurátorka sbírek Veronika Schmittová.
Podstatnou část sbírky tvoří exponáty, které muzeu za dramatických okolností v roce 1939 daroval Bruno Winter. Židovský majitel prostějovského pivovaru se o tři roky později před svým nástupem do transportu do koncentračního tábora ve svém bytě otrávil i se svojí manželkou. „Právě tento mecenáš za první republiky uspořádal v prostějovském muzeu první velkou výstavu hodin a hodinek nejen ze své sbírky. Sešlo se na ní 250 exponátů,“ dodala edukátorka Jitka Vybíralová Gajdošíková.
Na výstavě byly k vidění exponáty od středověku až po konec 19. století. Zájem poutal mimo jiné monumentální věžní stroj z prostějovského kostela, z něhož mohli i laici pochopit princip fungování každých „natahovacích“ hodinek. Kromě něj tu byly třeba i malé kapesní sluneční hodiny z Číny či mnohé další často bohatě zdobené exponáty. Mnohé z nich nyní poputují do muzejního depozitáře. „Některé se stanou součástí chystané výstavy ve Špalíčku, která by měla být od srpna věnována právě osobě a životu Bruno Wintera,“ uzavřela Jitka Vybíralová Gajdošíková.
