I anděl může být příčinou pohrom a skončit v pekle. Tak by se dalo shrnout hlavní poselství divadelní hry Hana vzniklé podle knižního bestselleru Hany Mornštajnové. Hlavní hrdinka příběhu z období kolem II. světové války se v něm sžírá vinou za smrt svých nejbližších, kterou nepřímo způsobila, když před bezpečím dala přednost milostnému poblouznění, či k tragédii došlo prostou shodou okolností. V oceňovaném představení, s nímž v pondělí 9. května do Prostějova dorazilo Klicperovo divadlo z Hradce Králové, vystoupilo hned devatero hereček, muže byste mezi nimi hledali marně.
Klicperovo divadlo Hradec Králové hru uvedlo při příležitosti připomínky 80. výročí transportů židovských občanů do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Kniha i divadelní inscenace sklízí u čtenářů i diváků značný ohlas, získala titul Nejlepší hra z repertoáru regionálního divadla a představitelka hlavní role Lucie Andělová za roli Hany obdržela Cenu za nejlepší ženský herecký výkon.
Ač se tedy na jevišti neobjevila žádná tvář známá například z filmů či televizních obrazovek, přesto se sál Městského divadla více než slušně zaplnil, a to zejména ženským publikem.
Inscenace vynikala silným a nápaditě vystavěným příběhem odehrávajícím se ve dvou hlavních časových rovinách, a to před válkou či během ní a pak zhruba deset let po jejím skončení, kdy v městečku došlo k nákaze tyfem kvůli vodě ze studny, z níž místní cukrárna vyráběla chutné zákusky. Minulost tu sloužila k vysvětlení mnoha věcí z přítomnosti, v první řadě pak špatného psychického stavu titulní hrdinky. Kromě kvalitních hereckých výkonů inscenace vynikala v první řadě výbornou hudbou pracující s motivy židovské a lidové muziky.
Hana od diváků na závěr sklidila velmi svižné ovace. Nikoliv však úplně od všech. Těch pár, kteří se přišli do divadla v první řadě zasmát a pobavit, bylo poněkud zaskočeno. „Příště vybírám hru já, nebo půjdeme radši na pivo,“ prohodila zcela spontánně jedna z odcházejících žen směrem ke své kamarádce.
Jiní však byli navýsost spokojeni. „Po fantastických Žítkovských bohyních to byla další skvělá věc na prknech prostějovského divadla, která vznikla podle současné české autorky. Hanu jsem četla, ale příliš mě nezaujala. Představení mi přišlo lepší, z děje zůstalo to důležité a hodně tomu přidaly herečky a výborná hudba,“ zhodnotila divačka Tereza.
Městské divadlo v Prostějově touto inscenací zakončilo svůj dramaturgický plán nejen letošní sezóny, ale i těch předchozích, do nichž zásadním způsobem promlouvala opatření v důsledku covidu. „Jsme rádi, že se nám vše podařilo odehrát, přestože v často opakovaně odložených termínech a někdy i s náhradním titulem. Lidé se k nám vracejí postupně, odhaduji, že jsme na zhruba sedmdesáti procentech návštěvnosti, což ostatně platí i pro jiná divadla. Po tolika zrušených či odložených představeních se asi není co divit, diváci navíc čím dál víc váhají, zda se do divadla vydají, a čím dál častěji se rozhodují na poslední chvíli,“ zhodnotila produkční Hana Šprynarová s tím, že doufá, že pokud lidé opět nabydou důvěru, tak se do divadla opět v hojném počtu vrátí. „To se ukáže už při prodeji předplatného, s nímž začínáme dvacátého června.“
