AKTUALIZOVÁNO: Muzejní noc vrátila Prostějovany do historie

Také organizace Muzeum a galerie v Prostějově se v pátek zapojila do celostátního Festivalu muzejních nocí. Ta prostějovská se nesla v duchu slavného šlechtického rodu Pernštejnů.

A není divu, vždyť si letos připomínáme kulatých 500 let od chvíle, kdy Pernštejnové položili základní kámen ke stavbě zámku v Prostějově. Páteční Pernštejnská noc ovšem nebyla pouze o začátku renesanční doby, například díky výstavě archeologických nálezů v galerii ve Špalíčku se Prostějované mohli vrátit do ještě hlubší historie celé Hané. V pátek večer pracovníci prostějovského muzea připravili pro návštěvníky akce opravdu bohatý program.

Program páteční Muzejní pernštejnské noci byl organizátory situován do tří míst. „Na náměstí před muzeem máme připraveno loutkové divadelní představení pro nejmenší děti a mezitím ti dospělejší návštěvníci mohou ve Špalíčku zhlédnout atraktivní výstavu Starší doba železná v srdci Hané, kterou mluveným slovem doprovodí známý archeolog. Na náměstí jsou pak k dispozici ukázky mistrů tkalcovského řemesla, ranhojičů, kuchařů a určitě velice atraktivní je přehlídka práce knihtiskařů z dávných dob, na které si návštěvníci mohou sami vyzkoušet toto řemeslo na starodávném tiskařském lisu. Středobodem dnešní akce je komentovaná výstava Pernštejnské ženy a Evropa a Prostějované určitě nepohrdnou ani výstavou uvnitř muzea věnovanou historii pěstování máku na Hané. To vše ještě vyšperkuje divadelní představení pro dospělé,“ prozradila Večerníku základy programu Markéta Hamzová, tisková mluvčí Muzea a galerie v Prostějově.

Muzejní noci v Prostějově nahrávalo krásné počasí, které na náměstí přilákalo desítky zvědavých diváků. „Když jsem své šestileté vnučce řekla, že se půjdeme podívat na loutkové divadlo, tak ani nevěděla, co to je. Teď u toho sedí, směje se a tleská,“ svěřila se Večerníku Helena Dobiášová z Prostějova.

Velice poutavým způsobem přilákal lidi ke svému stánku ranhojič v podání Pavla Moše. „Mám tady různé středověké lékařské nástroje, ale také nástroje z pozdější doby. Mohu vám předvést, jak se před staletími pomocí těchto kleští trhaly zuby,“ zamrazilo návštěvníky při pohledu na praktickou ukázku. „Toto je mosazná trubka, která se pacientům zaváděla do krku a plic. Používala se ještě během první světové války, ovšem pozor, ve výbavě ji měla i prostějovská nemocnice ještě v osmdesátých letech minulého století,“ rozesmál Moš přihlížející zvědavce.

Zájem vzbudilo také kuchařské středověké umění, které na náměstí předváděli kuchtíci a kuchtičky. „Vaříme v kotli kuře po uhersku, ale můžete ochutnat i středověký chleba nebo zákusky z období renesance. To všechno čistě z přírodních produktů, žádná chemie jako dnes,“ okomentovala svoji práci jedna z předvádějících kuchařek. Diváci si pozorně prohlédli i tkalcovský stav a obrovský zájem vzbudila práce knihtiskaře, který dal návštěvníkům možnost zkusit si vytisknout obrázek na starodávném tiskařském lisu. „Jsme rádi, že je tu tolik lidí. Když jsme se rozhodli zapojit se do celostátního Festivalu muzejních nocí, přáli jsme si tak vysokou návštěvnost,“ pochvalovala si mluvčí prostějovského muzea Markéta Hamzová s tím, že naše muzeum je jedním ze 600 organizací, které v pátek podobnou akci v naší republice uspořádaly.

Archeolog Pavel Fojtík pak v galerii ve Špalíčku více než hodinu vyprávěl návštěvníkům o historii archeologických nálezů na Prostějovsku a celé Hané, další desítky lidí pak zamířily do hlavní budovy muzea, kde byla k vidění výstava o historii pěstování máku na Hané a rovněž největší atrakce – již delší dobu probíhající výstava Pernštejnské ženy a Evropa. Tu slovně provázel Jan Amos Komenský v podání Václava Horáka. „Já jsem žil až o více než sto let poté, co Pernštejnové začali stavět zámek v Prostějově. Byl to slavný šlechtický rod, a ach, ty jejich ženy! Ovšem za mého života už sláva Pernštejnů tak trochu ochabovala,“ pronesl Václav Horák v mistrném převleku za učitele národů Jana Amose Komenského.

Páteční Muzejní pernštejnská noc v Prostějově se vydařila po všech stránkách. „Z muzejní noci jsem byla nadšená, a to nejen proto, že nesla název Pernštejnská a byla zařazena do programu celoročních oslav položení základního kamene prostějovského zámku před pěti sty lety. Lidé i s dětmi si mohli zdarma projít všechny aktuální výstavy, zavítat k pernštejnským ženám a jejich kostýmům, ale také mohli být přítomni divadelním představením, která se odehrávala přímo před muzeem na náměstí. Ochutnala jsem vařené maso podle starého receptu a nechala si vysvětlit od středověkého ranhojiče, které nástroje se k čemu používaly. Domů jsem si odnesla jeden knihtisk i s věnováním. Samozřejmě jsem se opět zastavila i u výstavy O máku, protože díla vytvořená jak z máku, tak rostlinek, jsou famózní,“ netajila spokojenost Milada Sokolová, náměstkyně primátora statutárního města Prostějov. „A pochopitelně jsem obdivovala i novou odrůdu SOKOL, která mě pohladila po duši,“ dodala s úsměvem.