Jsou kapely a hudebníci, kteří se do Prostějova rádi vrací. A na které se rádi vrací zdejší fajnšmekři. A právě podobná symbióza vládne i mezi obyvateli města a duem Hradišťan & Javory. Potvrdilo se to uplynulý pátek, kdy sál Společenského domu téměř do posledního místa naplnili příznivci obou hudebních těles. Výsledek? Spokojení interpreti, nadšení diváci. A zážitek pro obě strany. Večerník u toho samozřejmě nemohl chybět.
Parkoviště kolem Společenského domu svědčila jasně, v prostějovském kulturním stánku se děje něco velkého. Při vstupu do sálu se pak vše potvrdilo. Na pódium totiž zavítaly Javory beat, po čase následované rovněž Hradišťanem s Jiřím Pavlicou. Publikum bylo tiché, ani nedutalo, kromě bouřlivých potlesků v pauzách mezi písněmi.
Mnohé z nich už jsou desítky let staré. Ostatně Pavlica je v Hradišťanu už půlstoletí. O trvanlivosti některých písniček navíc publikum sám informoval. Vzpomněl na to, jak se nechal Petrem Ulrychem z Javorů inspirovat, když byl školákem. „Eva, Hanka, Karel ne… Chtěl jsem říct, že ta píseň sklidila úspěchy všude. Zkrátka a dobře ti za ni s odstupem času moc a moc děkuji,“ žertoval o tom, komu všemu tehdy hrál a jednu z písní věnoval. Později během koncertu mu to Petr Ulrych oplatil, když na chvíli utichl cimbál. „Ve skladbě zpívá a recituje a já se jako Big beaťák tehdy loučím se svobodou. Bylo to v salónku ve Veselí nad Moravou a najednou tam vtrhne skupina zpívajících chlapců z Uherského Hradiště. A já vznáším historický dotaz: ‚Juro, co kdybychom si někdy zahráli spolu?‘ A plný mladických ideálů jsem netušil, jak brzo k tomu dojde,“ ponořil se do vzpomínek i Ulrych. V pátek se stal rovněž moderátorem večera. Příjemným hlasem přinášel zajímavosti, perličky, vzpomínky. Jeho sestra Hana Ulrychová pak potvrdila, že má vynikající hlas, který se krásně nesl jinak tichými prostorami Společenského domu.
Při vystoupení došlo i na připomenutí důležité historické události, a sice okupaci sovětskými vojsky v roce 1968. Zazněla totiž píseň, která s protestem proti ní byla spojená. „Zachovejme klid byla první písnička, co 21. srpna zazněla. Pak následuje totální zákaz všeho, konec big beatu,“ povzdechl si Petr Ulrych. Spolu s Hradišťanem v čele s Jiřím Pavlicou nakonec odehrál dlouhatánské hudební představení, které potěšilo nejen starší generace. Spokojenost ale vládla i na straně pořadatelů. „Zájem lidí byl velký. Koncert trval zhruba dvě hodiny bez přestávky. Tohle turné jsme pak přivezli do Prostějova podruhé. Poprvé jsme bohužel museli přesouvat,“ zhodnotil Martin Tichopádek. „Koncert se povedl, lidí dorazilo hodně. Navíc jak Hradišťan, tak Javory se sem rády vracejí,“ usmíval se organizátor spokojeně. A to je hlavní.
