Dvě rockové legendy osmdesátých a devadesátých let minulého století se uplynulou sobotu připomněly v Prostějově. Na pódiu Společenského domu se představila kapela Keks následovaná skupinou Kontakt. Obě jsou regionální, obě Prostějované dobře znají. Nebylo tedy divu, že na dvojkoncert dorazily spousty lidí. Někdo za poslechem, někdo za tancem, všichni za zábavou.
„Přátelé, přítelkyně, holky. Jak to děláte, že jste čím dál krásnější? Ale kluci se mi líbí taky dneska…“ znělo z pódia a lidé se dobře bavili. „Já si musím zahrát ten první akord, hold, jsem už starý člověk, už neslyším… Je tady ještě někdo z daleka? Brno? No ty vole…“ komentoval klávesista Keksu výkřiky z publika.
To si během dvouhodinového koncertu kapel mohlo užít řadu hitovek. Zněly písně od Olympicu, stejně jako od Wanastových Vjecí. „Jsem moc spokojená. Chodím každým rokem, pokud není koronavirus. Teď jsme dorazili, předpokládám, že to bude stejně super jako v předešlých letech,“ uvádí jedna z posluchaček, Eva.
Nálada byla opravdu dobrá. „Je to úplně úžasné. Miluji Keksy,“ svěřila se Večerníku Bára Jelínková. „Keksy jsou taky výborní, ale Kontakti jsou naše srdíčko, jak se říká. Je to tu skvělé, a to ještě nejsme opilí,“ dodal muž vedle ní se smíchem.
Čekání mezi koncerty Keksu a Kontaktů ovšem mnozí vyplnili popíjením různých životabudičů. Nálada tak byla minutu od minuty veselejší a postupně se ke křepčení před pódiem odvázali i lidé, kteří do té doby byli v roli pozorovatelů. Jiní naopak tancovali už od začátku a bavili se, co to šlo. „Miluji úplně všechny rockové. Třeba Škwory. Ale Pytlík, co hraje a veškerý výběr, ten je fakt skvělý,“ ocenila Bára Jelínková.
