Narodil se 2. ledna 1883 v domě č. 22 na olomouckém předměstí v Prostějově v rodině krejčího Cyrila Kaňáka a jeho manželky Rosálie  rozené Vilímcové. Už od dětství rád kreslil.

 

V obecné chlapecké škole v Palackého ulici byl nejlepším kreslířem ve třídě a jeho výkresy byly dávány za vzor celé škole. V letech 1894–1897 studoval na nižší reálce v Prostějově, kde ho významně ovlivnil profesor kreslení Tomáš Štětka. Podle rozhodnutí otce se měl učit krejčím, ale matka prosadila obor, který mu byl blízký po výtvarné stránce – typografii.

Typografem se učil v prostějovské tiskárně Jana Kraváka. V letech 1897–1900 zde tiskl, sázel, pomáhal při výrobě kaučukových razítek a také navrhoval diplomy. Po vyučení pracoval v tiskárnách v Prostějově, Kroměříži, Boskovicích a Uherském Hradišti. Po vypuknutí 1. světové války narukoval do Krakova, kde pracoval v oddělení pro válečné hroby a pomníky a spolupracoval s malíři Oldřichem Lasákem a Adolfem Kašparem. Koncem války byl převeden do válečného archivu v Gorici.

Jeho tvorbu charakterizuje pevná kresba v měkkém koloritu. Zpočátku své výtvarné činnosti maloval květiny. Záliba v přírodě je společně s krajinou typická pro jeho další tvorbu. Často u něj najdeme zákoutí města Prostějova, například hlavní náměstí, Kostelní ulici či pohled na Prostějov z věže kostela sv. Petra a Pavla. Zasněžené vrby nad polozmrzlými potoky, říčky Hloučela a Romže, hanácká krajina pod sněhem se starobylými božími mukami – to jsou další motivy jeho tvorby. Z malířských technik uplatňoval zvláště akvarel, kvaš, kvašakvarel a kresbu kolorovanou kvašakvarelem.

Navrhoval divadelní kulisy a opony a výzdobu pro plesy, šibřinky a koncerty pro prostějovský Sokol a Dělnický dům. Ilustroval také dětské knihy a časopisy. Navrhoval diplomy, plakáty a pro městskou knihovnu zhotovil exlibris. Jeho obrazy a kresby bylo možné zhlédnout ve výlohách prostějovských knihkupců.

V Prostějově byl známý svým bohémským životem. Stal se členem místního sdružení výtvarných umělců Hané Reysek. Účastnil se kolektivních výstav v Prostějově, Olomouci a Brně. V roce 1916 vystavoval svoje práce ve Vídni a v roce 1934 na Jubilejní výstavě pořádané Prostějovskou župou sokolskou.

Richard Kaňák zemřel 8. ledna 1936 v Prostějově na rakovinu žaludku ve svých třiapadesáti letech a je pohřben na Městském hřbitově v Prostějově. V Prostějově bydlel v ulici Na Příhoně č. 5. Jeho díla jsou zastoupena v prostějovské městské a muzejní sbírce.

Jeho spolužák středoškolský profesor a kulturní publicista Waldemar Ethen (vlastním jménem Štěpán Kožušníček) o něm napsal v medailónu uveřejněném v druhém díle knihy Portréty a siluety tato slova: „Město ztratilo typickou postavu bohéma umělce, který často v třeskutých mrazech běžel v proletářsky lehkém oděvu za skývou chleba s objemnými lepenkovými deskami pod chvějícím se paždím.“ Hlas lidu napsal 11. ledna 1936 v nekrologu: „Richard Kaňák byl poctivý dělník malířského cechu, skromný člověk dobrého srdce a veliký talent, kterému osud nedal vhodných podmínek k růstu a rozvoji.“

Hana Bartková, kronikářka města