Před sto čtyřiceti lety se narodil básník, publicista a pedagog Waldemar Ethen

Waldemar Ethen vlastním jménem Štěpán Kožušníček pocházel ze starého selského rodu Kožušníčkových. Otec Štěpán Kožušníček provozoval hostinec Pod Žudrem v Mlýnské ulici, který byl centrem schůzek hanáckých spisovatelů a písmáků v době zápasu o českou samosprávu města Scházeli se zde například Jan Spáčil Žeranovský, Otakar Bystřina, František Zgoda (pseudonym Karel Křen), Ondřej Přikryl a Jan Vyhlídal. Právě v tomto domě se  Waldemar Ethen 23. ledna 1883 narodil.

Po maturitě na gymnáziu v Uherském Hradišti v roce 1902 a jednoroční vojenské službě v Salcburku studoval v letech 1903 – 1909 klasickou filologii, filozofii, psychologii a světové literatury na univerzitách v Praze, Vídni, Berlíně, dále v Lipsku a Mnichově. V roce 1910 získal na UK v Praze doktorát filozofie.

V letech 1909 – 1930 působil jako středoškolský profesor na gymnáziu, kde byl například učitelem Jiřího Wolkera, Vasila Škracha, Jana Uhra a Hermy Svozilové Johnové. V roce 1913 se přestěhoval do Kyjova a v době 1. světové války byl na frontě. Byl zraněn na haličské frontě a následně bojoval v Srbsku, Rumunsku a Itálii.

V letech 1921 – 1926 působil jako stálý delegát při Československé společnosti pro Svaz národů a v letech 1923 a 1924 se zúčastnil odzbrojovacích kongresů ve Vídni a Lyonu. V roce 1934 odešel do důchodu. Začátkem roku 1939 se přestěhoval do Brna, kde 24. srpna 1949 zemřel.

Literární a publikační činnosti se věnoval od poloviny dvacátých let. Do různých listů a časopisů (například Hlasy z Hané, Hanácké listy, Stráž Moravy, Kolo, Pokrok, Ročenka Národopisného a průmyslového musea města Prostějova a Hané) přispíval recenzemi, fejetony a medailóny osobností.

Jeho literárním žánrem byl monografický portrét.  Zaměřoval se na osobnosti vázané původem nebo působením na Prostějov. Představoval je zároveň na pozadí jejich života a díla. Využíval také osobních vzpomínek a znalostí psychologie a filozofie.  Psal o spisovatelích, hudebnících, výtvarnících, technicích, přírodovědcích i osvětově a veřejně činných osobnostech (například Jaroslav Mathon, Viktor Návrat, Vojtěch Ptáček, Ezechiel Ambros, Oldřich Lasák, Edmund Husserl, Antonín Smrček, F. C. Župka, Václav Spitzner). Svou statí Literární ruch přispěl do sborníku Prostějov město a okres (Brno 1933).

Publikoval pod pseudonymy Waldemar Ethen (vyjadřovalo jeho zájem o etické problémy), Kristina Ráthová, Pellidés, Štěpán Prostějovský nebo pod šiframi -es, Ps.

Je autorem publikací: Z hor a nížin (básnická sbírka, Prostějov 1926), Portréty a silhuety s podtitulem Čtení pro naše krajany (Prostějov, 1. díl 1926, 2. díl 1936),  W. Fr. C. Messenhauser (Prostějov 1928), Ondřej Přikryl, básník a politik (Prostějov 1932), Ondřej Přikryl, život a dílo (Prostějov 1932).

Byl také osvětově činný. V roce 1905 založil v Praze společně s K. H. Hilarem akademický klub Ethos. Byl čestným předsedou Svazu českých umělců. V Prostějově stál u zrodu Klubu historického a státovědného a odbočky Jednoty filozofické, kde také často přednášel.