Akátová alej a nová budova střelnice – dvě významné události roku 1823

Před dvěma sty lety – na jaře roku 1823 – městský syndik Jan Spanie inicioval úpravy vně severní hradební zdi. Na části vysokého pevnostního valu, před hradební zdí nechal vysázet akátovou alej. Tím položil základy k dnešním Smetanovým sadům. Prostějovští občané mu na jeho počest nechali v červenci 1825 vybudovat obelisk. Empírový pískovcový obelisk vytvořený místeckým kameníkem Janem Heinrichem ve tvaru jehlanu se původně nacházel v západní části sadů. Po úpravách byl v roce 1934 umístěn do východní části sadů v prodloužené ose Havlíčkovy ulice nedaleko Národního domu. Od  3. 5. 1958 je nemovitou kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu památek pod číslem13952/7-5730.

Takto nám úpravy sadů a okolí popsal Ondřej Přikryl v prvním díle své vzpomínkové knihy Z těžkých dob Prostějova: „Valy měly nahoře plošinu na 1 ½ sáhu širokou, upravenou na cestičku, pískem vysýpanou, a vroubenou alejí mohutných akátů. Po obou svazích byl ještě chodník ½ sáhu široký… Pod hradbou mezi šerhovskou ulicí a mezi fortnou (pozn.: jedná se o dodnes dochovanou severní část hradeb ve Školní ulici) byl val značně širší – byl rozvezen a na širokou promenádu upraven… Za zámkem nad střelnicí měly valy široké rondó s lavičkami. Proti Hliníkám až po plumlovskou bránu val měl ochrannou zídku proti zbloudilým kulkám ze střelnice a v jeho severní části (pozn.: za zámkem) byly sklepy měšťanského právovárečného pivovaru…“

16. května 1823 byl položen základní kámen k budově střelnice prostějovského střeleckého spolku. Nachází se u vchodu do dnešní městské knihovny. Spolek ostrostřelců byl založen koncem 17. století. Zpočátku se věnovali střelbě kuší a později palnými zbraněmi.

Objekt střelnice byl postaven v pásu hradeb za knížecím domem (Pernštýnské náměstí č. 7) mezi zámkem, hradbou a valem. V dubnu 1823 dodali stavitelé plány a za tři měsíce byla budova postavena. Stavitelem byl Josef  Semmler. Poprvé se zde střílelo už 20. července 1823, kdy se konal vrcholný střelecký podnik – královská střelba. Zúčastnili se jí nejen členové spolku, ale i měšťané, četní diváci a řada pozvaných hostů. 

Průčelí budovy směřovalo na jih. Zde se nachází reliéfní tympanon. Ve znaku jsou jako štítonoši dva gryfové střežící znak střelců – dvě překřížené pušky a na nich je střelecký terč. Pod štítem je letopočet roku výstavby v římských číslicích MDCCCXXIII. Podrobně si tento znak můžeme prohlédnout ze dvora Masarykovy školy.  Průběh stavby včetně otevření budovy nám zachycují malované střelecké terče uložené v Muzeu a galerii v Prostějově. Archivní plány a dokumenty nám zase dají možnost nahlédnout do interiéru budovy. Informují nás například o existenci velkého společenského sálu v prvním patře (Tafelzimmer), vybavení střelecké místnosti a předmětech sloužících jako cíle a terčích. Nechybějí ani různé profese, například šícnmajstři, cílníci a notář.

Budova sloužila střelcům do roku 1896, kdy se podřídili zastavovacím plánům města a střelnici si zřídili v Kostelecké ulici č. 45.  V budově potom sídlil sirotčinec. Byly zde také byty (krátce zde v dětství bydlel spisovatel Edvard Valenta) a garáže poštovní autobusové dopravy.  V roce 1919 sem byla umístěna městská knihovna, která zde sídlí dosud.