Před sto dvaceti lety se narodil pedagog, bibliofil a znalec výtvarného umění Josef Glivický

Rodák z Bojkovic u Uherského Brodu (*15. května 1903) absolvoval v Brně studia matematiky a deskriptivní geometrie. Od roku 1931 působil jako středoškolský profesor na prostějovské reálce a gymnáziu. Učil také na krejčovské a tkalcovské škole a střední průmyslové škole strojnické.  V letech 1963–1970 působil jako odborný asistent na katedře matematiky Pedagogické fakulty UP v Olomouci.

Jeho velkou láskou byla kultura, především literatura a výtvarné umění. V Prostějově založil skupinu Družstevní práce, která pořádala přednášky a výstavy.  V Národním domě tehdy přednášely významné osobnosti, například Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert, František Halas, Arne Novák, Bedřich Václavek, Josef Čapek, Jiří Mahen, Jaromír Pečírka, Adolf Hoffmeister a Jaroslav Frágner. Vystavovali zde svá díla Alois Fišárek, Mikuláš Galenda, Ľudovít Fulla, Karel Svolinský, Bohumír Dvorský, Petr Dillinger, Eduard Milén a Cyril Bouda.

V letech 1934–1941 byl redaktorem měsíčníku Kulturní zprávy vydávaného zdejší osvětovou správou. Také do nich přispíval a zasadil se o jejich vynikající úroveň.

Byl aktivním členem Spolku bibliofilů – milovníků krásných tisků. Řadu těchto tisků připravil (například Jaroslav Mathon: Duch gotiky na Prostějovsku, Jaromír Pečírka: Josef Mánes na Hané, Zdena Wolkerová: Vánoční vzpomínky na Jiřího Wolkera).

Od roku 1977 vydával strojopisné samizdatové sborníčky (dopisy Josefa Čapka Josefu Florianovi, dopisy Josefa Palivce, Bedřicha Fučíka a Miroslava Halíka). Knižně vydal s Ludvíkem Kunderou publikaci Nepřicházejí vhod (o vztazích Josefa Čapka s Bohuslavem Reynkem,  Blok Brno 1969) a publikaci Antonín Procházka a kniha ( Praha 1971).

Pod svým jménem a značkami J. G.,  g  publikoval kolem sto čtyřiceti článků, studií, recenzí, poznámek a glos v Kulturních zprávách, Kulturním kalendáři, Zprávách Vlastivědného muzea v Prostějově, Stráži lidu, Štafetě, Lidové demokracii, Rovnosti, Zpravodaji Spolku českých bibliofilů, Zprávách sběratelů a přátel ex libris a Margináliích.

Byl autorem novoročenek a úvodních slov ke katalogům výstav. Byl také u založení časopisů Kulturní zpravodaj a Kulturní kalendář a v roce 1968 revue Štafeta.

Josef Glivický zemřel ve svých osmaosmdesáti letech 4. července 1991 v Prostějově. Jeho neúnavné kulturní práce si vážil prostějovský rodák, dramatik a dramaturg Radoslav Lošťák, který ho nazval „ živou kronikou výtvarného umění“ a připomínal diskusi o Apollinairových Kaligramech.  Další Prostějovan, jeho žák, dramaturg a překladatel Sergej Machonin mu ve své vzpomínkové knize Příběh se závorkami (Alternativy) věnoval kapitolu nazvanou Joža Glivický. O časopisu Kulturní zprávy zde uvedl: „Koncipoval ten svůj malý regionální kulturní časopis na principu demokratické tolerance a nezávislosti… Rozhodujícím kritériem pro něho byla kvalita práce, inteligentní pero, kritický duch. Šlo mu o věc. Střežil pro sebe i pro časopis ze všeho nejvíc nezávislost na jakékoliv doktríně.“