Dílo skutečně renesanční osobnosti mohou lidé v těchto dnech objevit v prostorách Státního okresního archivu v Třebízského ulici. Zdatný řemeslník, milovník hudby i techniky a celoživotní aktivní sportovec Zdeněk Horák svůj život zasvětil zejména výtvarnému umění. Kvůli vášni pro řezbářství svého času opustil i lukrativní zaměstnání. Minulé úterý 16. května se v sále Státního okresního archivu konala vernisáž jeho výstavy.
Zdeněk Horák se sice před pětaosmdesáti lety narodil v Bystřici pod Hostýnem, od mládí však žil v Prostějově. Navzdory výtvarnému talentu a doporučení učitelů si místo umělecké školy zvolil raději řemeslo, k němuž měl blízko. Vyučil se strojním zámečníkem v Agrostroji, kde později pracoval jako plánovač a konstruktér. Po působení ve funkci projektanta v Sigmě Olomouc se rozhodl stát řezbářem na plný úvazek. „S řezbářstvím začínal na konci šedesátých let minulého století, kdy obyčejným nožem vyřezal svou první betlémovou figurku. V této oblasti se cítí velmi svobodný, i když sám přiznává vliv sochařství antického Řecka a barokních mistrů, což je na jeho díle znát,“ představil autora Tomáš Cydlík.
V archivu jsou však aktuálně vystaveny Horákovy kresby s prostějovskou tematikou, za něž získal několik uznání. „Zajímavé je, že většinou vznikají jako součást ucelených cyklů. Ve spolupráci s prostějovským muzeem byly vydány již čtyři soubory perokreseb romantických zákoutí starého města nazvané Zmizelý Prostějov, Klub historický a státovědný představil v roce 2016 publikaci Prostějov očima Zdeňka Horáka,“ upozornil Cydlík.
Zajímavostí úterního slavnostního zahájení výstavy byl nepochybně moment, kdy se Zdeněk Horák setkal se svým dávným přítelem Ivo Hanelem, který shodou okolností souběžně vystavuje v galerii v prostějovském zámku.
Výstavu Zdeňka Horáka v prostorách Státního okresního archivu v Třebízského ulici můžete navštívit až do 23. června.
