Z odpuzujících i groteskních objektů, ze zbytků nemocničního vybavení a zmrzačených torz vytvořil na začátku 70. let Zdeněk Beran instalaci Rehabilitační oddělení Dr. Dr., která evokovala nemocniční pokoj. Vyjadřovala stav bezvýchodnosti, osobní skepse i tísnivou atmosféru počátků normalizace. Monumentální dílo instaloval ve svém ateliéru v Praze-Karlíně, kde přežívalo do roku 1992 a podléhalo postupné devastaci. Jeho pozůstatky byly v roce 1994 uloženy do jámy na zahradě Bredovského zámečku u Lemberka. Koncem 90. let autor instalaci exhumoval a v roce 2011 daroval do sbírek Národní galerie v Praze. Zatím poslední fázi nazvanou Elevace, která vyvolává pocit možného vzkříšení tohoto výjimečného uměleckého díla, budou moci zhlédnout do 21. 4. 2024 návštěvníci Muzea umění Olomouc jako součást výstavy plastik Objem duše.
V roce 1992 se stalo dílo součástí slavné Hromady – instalace v Mánesu, jíž se skupina Zaostalých (Zdeněk Beran, Bedřich Dlouhý, Hugo Demartini či Pavel Nešleha) zúčastnila výstavy doprovázející kongres mezinárodního sdružení výtvarných kritiků AICA. Byl to určitý komentář této skupiny umělců k dravému nástupu postmoderny v rané fázi transformačního období.
Výstavu nakonec Beran využil pro radikální řešení – pozůstatky své instalace převezl na usedlost Jakuba Kašeho na Lemberku, kde ji v následujících dvou letech „dezinstaloval“ do jámy. První etapa tohoto procesu je známa pod názvem „pokus o uložení“, druhá pak jako „pokus o zasklení“. Dílo mělo být v této podobě přístupné publiku, ale přírodní podmínky sklo zákonitě prolomily a dílo postupně zasypala zemina. Čtvrtá fáze – exhumace – nastala krátce před změnou milénia. Díky aktivitě tehdejšího ředitele Národní galerie v Praze Milana Knížáka se Beranův environment v podobě torza stal součástí stálé expozice galerie, v jejichž sbírkách se nachází dodnes. Jeho část, jedno z torz a kufr známý jako Narcis, však pohřbení unikly a později se staly součástí sbírek Muzea umění Olomouc, podobně jako autorská fotografická dokumentace.
Olomoucká výstava se koná téměř deset let po úmrtí Zdeňka Berana, jehož tvorba v období totality i pozdější porevoluční působení dosud nebyly patřičným způsobem zhodnoceny. Doprovází ji výpravná obrazová publikace vydaná ve spolupráci s Nakladatelstvím Kant. Součástí prezentace je i model původní instalace, na němž se podíleli absolventi Ateliéru klasických malířských technik, který na Akademii výtvarných umění v Praze v letech 1990-2012 Zdeněk Beran vedl.
Výstavu, kterou společně připravily Národní galerie v Praze a Muzeum umění Olomouc, doprovází bohatý cyklus přednášek, diskusí a animací.
Na závěr jedna vysvětlující noticka: Iniciály Dr. Dr. v názvu výstavy se vztahují k psychiatrovi Stanislavovi Drvotovi, který se věnoval studiu osobnostních rysů českých umělců šedesátých let ve vztahu k jejich tvorbě.
MÍSTO: Muzeum moderního umění, Galerie
TERMÍN: 30. 11. 2023 – 21. 04. 2024
KURÁTORKA: Barbora Kundračíková
ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ: Barbora Bělunková
INSTALACE: Michal Soukup, Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář, Daniel Opletal
MODEL: Jan Gemrot, David Koutecký, Zdeněk Trs, Jan Uldrych
RESTAUROVÁNÍ / KONZERVOVÁNÍ: Anna Píšťková, Toby Pospíšilů, Dunja Stevanovič (NGP)
SVĚTELNÝ DESIGN: Pavla Beranová
GRAFICKÝ DESIGN: Beata Rakowská, Vladimír Vaca
EDUKACE: David Hrbek, Denisa Tessenyi
