Přeje vám Fortuna? Máte dost jídla i peněz, dopřáváte si s chutí odpočinku a věříte, že byste se mohli stát nesmrtelnými? Pak rozhodně nemáte vyhráno! Toto vše je pouze mámení, které může kdykoliv zmizet či odhalit svou pravou tvář. Chcete-li být trvale šťastni, pak hledejte poklad pouze v chrámu svého srdce. To je asi hlavní poselství Komenského Labyrintu světa a ráje srdce. Jedno z nejvýraznějších děl celé historie naší literatury u příležitosti 400 let od jeho sepsání zhudebnil skladatel Richard Pachman. Uplynulou sobotu 9. března s ním společně se svými přáteli vystoupil v prostějovském Husově sboru.
Prostějovský svatostánek v Demelově ulici se před začátkem hudebně divadelního představení solidně zaplnil, vyprodáno však nebylo. Richard Pachman to v něm zná více než dobře. Pravidelně zde totiž koncertuje v rámci svých adventních vystoupení. Tentokrát přijel s dílem vzniklým na motivy J. A. Komenského. „Když jsem si tu knihu přečetl, nechtěl jsem věřit, že ji její autor napsal před čtyřmi sty lety. Přišla mi neuvěřitelně aktuální. Upřímně bych si přál, aby se i v naší generaci objevila alespoň jedna osobnost, která bude oslovovat naše potomky za dalších čtyři sta let,“ vyjádřil se hned na úvod představení Richard Pachman.
Vše uvedla předehra inspirovaná Komenského citátem: „Co nevytvoříte v čase, který je vám vyměřen, nikdo to za vás již nevykoná“. Následně se publiku představil vypravěč v podání známého herce Jana Přeučila, který se vtělil do postavy samého J. A. Komenského. Jako takový hned na úvod nastínil hlavní peripetie své vlastní životní cesty, která se začala na Moravě a uzavřela v dalekém Amsterdamu.
Pak už přišel na řadu všeobecně známý příběh Poutníka, jenž prochází labyrintem světa, kde absolutně nic není tak, jak se na první pohled jeví. Na jeho pouti ho doprovází Všudybud a Mámení, které s velkou chutí a notnou dávkou rozverného komediantství ztvárnila Dita Hořínková. Známá zpěvačka a herečka pak představení nejen režírovala, ale zapojila do něho i své dva sny Filipa a Viktora. Role královny Moudrosti se pak ujala Kateřina Jechová, písně doprovázel klavír i zpěv Richarda Pachmana a také housle Petra Macečka. „Jsem upřímně rád, že jsem se do magického Prostějova mohl podívat právě s tímto textem. Nese v sobě poselství, že umění života spočívá v uvědomění si krásy naší každodennosti. Z výrazů vašich tváří bylo možné číst, že mezi lidmi rezonuje i dnes,“ rozloučil se s nadšenými posluchači Jan Přeučil, kteří všechny aktéry do zákulisí vyprovodili bouřlivým potleskem ve stoje i voláním „Bravo!“. Kdo si náhodou prostějovský koncert nechal ujít a chtěl by si jej přesto užít, bude se za ním v příštím týdnu moci vypravit do hlavního města. Nadcházející čtvrtek 14. března totiž bude uveden v kostele svatého Martina ve zdi na pražském Starém Městě.
