Letos již po dvacáté roztancuje diváky Keltské noci Plumlov trio hudebníků z Dublinu, irská kapela Sliotar, jejichž hudba je samotný kořen tradiční irské lidové kultury. Jejich energický projev během koncertů je nezapomenutelným zážitkem, takže kdo je již téměř „závislý“ na skvělém živém vystoupení skupiny Sliotar, nesmí ani letos v publiku chybět. Navíc její koncert v kempu Žralok bude jediným koncertem v České republice během tohoto léta.
Kapela ve složení Ray McCormac (whistles, uilleann pipes and vokály), Des Gorevan (bicí, perkuse) a J. P. Kallio (kytary, bouzouki, kantele and vokály) je stálicí Keltské noci, kterou není třeba dlouze představovat. Tato skupina z Dublinu si za dlouhé roky získala srdce a obdiv nejen návštěvníků KN, ale zařadila se také k výrazným skupinám irské hudební scény. Festival Keltská noc je její pravidelnou zastávkou – letos na našem festivalu zahraje již po dvacáté.
* Na vztah ke Keltské noci Plumlov a na plány do budoucna se v exkluzivním rozhovoru se členem skupiny J. P. Kalliem ptala Petra Šmerdová.
* Pamatujete si vaše první vystoupení na Keltské noci? Jaké bylo?
„Ano, ve skutečnosti si to opravdu pamatuji. Byla to pro nás cesta nabitá událostmi. Abych vše uvedl trochu do konceptu. Odehrálo se to před dvaceti lety, takže spousta věcí se změnila. Tehdy bylo velmi málo přímých letů mezi Dublinem a Prahou. Často bylo levnější letět s přestupem v Londýně. My jsme letěli z Dublinu do Stanstedu (letiště v Londýně – pozn. red.) a odtamtud do Prahy. Ten druhý let byl s jednou nejmenovanou leteckou společností. A navíc se toto celé odehrálo ještě před vstupem České republiky do Evropské unie, takže překročit hranice nešlo tak hladce jako dnes. Když jsme vystoupili ve Stanstedu, museli jsme jít na check-in na náš další let. Co jsme ale netušili, bylo potřeba, aby naše pasy měly platnost ještě dalších šest měsíců. Platnost Rayova pasu ale končila už za tři měsíce. Zástupce letecké společnosti u přepážky prohlásil, že Ray nemůže nastoupit do letadla, a přestal si nás úplně všímat. Pak proběhlo mnoho telefonátů na všechny strany, Tom Somr (zakladatel festivalu – pozn. red.) kontaktoval irskou ambasádou v Praze, její pracovníci pak imigrační, kde nám velmi pomohli. Řekli, že není problém, aby Ray doletěl do Prahy a že nás na imigračním na letišti budou čekat. I potom ale nastal problém, a to opět u pracovníka letecké společnosti, který nás stále ignoroval. Tak jsme nakonec zkusili oslovit jeho kolegyni u jiné přepážky a vysvětlili situaci. Tato nám nakonec byla opravdu nápomocná a vše vyřídila během pár minut. Každopádně bylo jak několik hodin na letišti, tak přímo na festivalu v Plumlově mnoho velmi nervózních lidí. Nechybělo mnoho a úplně první vystoupení Sliotaru na Keltské noci by muselo být zrušeno. Navíc jsme do Prahy dorazili pozdě v noci a lilo jako z konve. Takže i naše první zkušenost se slavnou dálnicí D1 z Prahy do Brna se odehrála v naprosté tmě a silném dešti. Ale ráno déšť polevil a my jsme si festival báječně užili.“
* Kde jste se o Keltské noci vlastně dozvěděli a proč se Sliotar rozhodl na festivalu podílet?
„Toma Somra jsme potkali v Dánsku. Hrál tenkrát s jinou kapelou a my hráli před ní. Po koncertech jsme strávili noc povídáním o muzice, Ray a Tom si porovnávali flétny, hráli jsme fotbal, možná jsme společně dali i jedno nebo dvě piva… (smích) Příští jaro nás Tom oslovil s tím, jestli bychom nezahráli na jeho festivalu.“
