Třídenní sochařský maraton Prostějovské dřevosochání začal ve středu 17. července odpoledne na hlavním prostějovském náměstí, kde poutaly pozornost živé sochy v dobových kostýmech ze 30. let. Skončil v sobotu 20. července, kdy trojice prostějovských řezbářů představila ve Smetanových sadech svá díla, jejichž tématem byly básně Jiřího Wolkera.
U sochy T. G. Masaryka to byla dáma s kočárkem, u cukrárny Florida socha cestovatelky a na náměstí E. Husserla u sochy Jiřího Wolkera své umění předváděla švadlenka. „Jsou úžasné, se všemi třemi jsme se vyfotili. Vypadají opravdu jako sochy, neuvěřitelné,“ svěřila se Dana Hájková. Skupinu Živé sochy Sinela založila v roce 2014 mistryně republiky v malbě na tělo Zdeňka Rylka Dovályová. Sinela je pořadatelem mezinárodních Festivalů živých soch a soutěží v bodyartu. Své umění úspěšně reprezentuje doma i v zahraničí, sochy okouzlily publikum v Belgii, Holandsku, Izraeli, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Německu a Rakousku.
Ve Smetanových sadech se o pár hodin později představili u obrovských dubových kmenů sochaři. Jaroslav Trnečka si vybral Baladu o námořníku, Radek Kaprál Poštovní schránku a Ondřej Procházka Hřbitov. O dva dny později v sobotu 20. července díla slavnostně odhalili. „Moje dílo je vlastně lavička, na kterou se lidé budou moci usadit,“ představil sochu první jmenovaný. Na schránce Radka Kaprála se usadil brouk a Ondřej Procházka vtělil do svého listu život a smrt. Na tom budou návštěvníci mít možnost si i poležet, jak autor vzápětí předvedl se svými syny.
Všechna tři díla najdou nový domov v Mládkových sadech.
„Prostějovské dřevosochání po třinácti letech obnovilo tradici dříve konaných sochařských sympozií. Já doufám a budu prosazovat, aby se konalo každý rok, vždy s jiným motivem. Letošní první ročník byl věnován stému výročí úmrtí Jiřího Wolkra,“ doplnila 1. náměstkyně Milada Sokolová, která se slavnostního aktu účastnila.
