Možná ještě nikdy v historii Prostějova nebyl vystaven tak hodnotný předmět, jako je Památník moderního umění. Sešitek, v němž své kresby zanechali takoví velikáni jako Pablo Picasso, Auguste Renoire, Paul Cézanne, Henri de Toulouse-Lautrec a mnozí další, by se nepochybně vydražil za desítky, ne-li stovky milionů korun. Aktuálně se nachází na velkoryse pojaté výstavě A Paris, která bude až do 23. března k vidění v hlavní budově prostějovského muzea. Poklad celé expozice je obestřen závojem tajemství, jenž v rámci komentované prohlídky ve čtvrtek 5. prosince alespoň částečně poodhalil guru všech sběratelů výtvarného umění profesor Ivo Barteček.
Paříž je známá nejen jako hlavní město Francie, ale nepochybně také celého výtvarného umění 20. století. Jedinečnou atmosféru uměleckého hodokvasu města nad Seinou lze již od 24. října pocítit při návštěvě výstavy A Paris v prostějovském muzeu.
Výstava se zaměřuje na malíře, kteří byli spojeni právě s Paříží. „Do tohoto města se jezdilo za svobodou: politickou, kulturní, ale především svobodou uměleckého projevu,“ zdůraznil Ivo Barteček, podle něhož umění propojuje lidi, kteří se zajímají o to nejlepší, co bylo lidstvo schopno vytvořit. Právě někdejší dlouholetý děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého stál za vznikem pozoruhodné výstavy ze soukromých sbírek připravované dlouhé dva roky. „Je ovšem naprosto výjimečné, pokud se v jediném předmětu podařilo spojit světové ikony moderního umění,“ představil profesor Ivo Barteček na komentované prohlídce věnované Památníku moderního umění.
Nad předmětem nevýslovné hodnoty se vznáší velké množství otazníků. Ten největší se nepochybně týká jeho majitele. „Osobně se domnívám, že se jednalo o ženu. Nelze přitom vyloučit, ale ani potvrdit, že prvním majitelem byla Suzanne Valadonová. Jednalo se o jakousi múzu otců zakladatelů moderního umění. Coby modelka pózovala například pro slavné obrazy Auguste Renoira, ale i mnoho a mnoho dalších autorů. Nasvědčoval by tomu i fakt, že ona sama zanechala v památníku svoji vlastní kresbičku, která se na první pohled odlišuje od jinak nezaměnitelných děl výrazných osobností té doby,“ naznačil Ivo Barteček.
Suzanne Valadonová neměla absolutně žádné výtvarné vzdělání, což je patrné zejména z jejích ranných prací, které naplno odhalují problémy se zvládnutím základního malířského řemesla. Postupem času se však bohémsky založená, nicméně zároveň značně cílevědomá žena vypracovala, a dokonce se stala první malířkou přijatou do francouzské Société Nationale des Beaux-Arts.
Není bez zajímavosti, že kromě autorů spjatých s Paříží se v Památníku objevují díla dalších zářivých hvězd tehdejší výtvarné scény pocházejících z německy mluvících zemí. Jde například o odborníky velmi ceněného Paule Klee, veleoblíbenou superstar Gustava Klimta či extatického bouřliváka Egona Schieleho, jehož odvážný akt dokonce vévodí prestižní první straně vzácného památníku.
Další komentovaná prohlídka výstavy A Paris proběhne 6. února a jejím tématem bude dobrodružství objevování domněle ztracených děl evropské moderny, kdy za příklad poslouží obraz Jana Zrzavého.
