Téma prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka je v poslední době velmi oblíbené. Přinejmenším v Muzeu a galerii v Prostějově. Podruhé během roku se totiž jeho výstavní prostory věnují právě této obrovské osobnosti české historie. Po výstavě mapující jeho cestu do Izraele nyní pracovníci muzea uvedli přehlídku, která pojednává o prezidentových návštěvách v Prostějově. Uplynulý čtvrtek odpoledne proběhla vernisáž, u které nechyběl ani Večerník.
„Má informativní charakter. Návštěvy Masaryka v Prostějově, co si pod tím představit? Za jeho prezidentské éry byly jen dvě, v letech 1921 a 1929. Řekla bych, že je to velká odvaha kurátora pustit se do takového menšího tématu a udělat z něj obsáhlou výstavu. A to především za pomocí textů, protože sbírkových předmětů v našich fondech nemáme zase takové množství,“ uvedla ředitelka muzea Veronika Hrbáčková k jeho první návštěvě.
Téma není nijak náhodné. Masaryk se opakovaně v Prostějově objevil i předtím, než nastoupil do prezidentského úřadu. Část jeho rodiny navíc z našeho města pocházela. Jeho pozdější návštěvy pak provázelo velké pozdvižení a nadšení. Ne vždy ale byla osobnost Masaryka vnímána pozitivně, jak připomněl kurátor výstavy Filip Gregor. „Negativní vnímání jeho osoby přišlo zejména začátkem druhé světové války a pak také v padesátých letech minulého století, kdy měl být jeho odkaz vymazán z myslí lidí, protože nabourával teorii o budování socialistické společnosti. Deinstalovaly se památníky, ničily se knihy, vznikaly protimasarykovské pamflety,“ uvedl při vernisáži.
V dalším průběhu padlo z úst někdejšího ředitele Gymnázia Jiřího Wolkera a současného předsedy spolupořádajícího spolku Hanácký Jeruzalém Michala Šmucra i další spojení Prostějova s Masarykem. A sice absolventů Vasila Škracha a Antonína Uhra. Výstava se tak věnuje i jim a osudu maturitního ročníku 1953, kterému odepřeli maturitu pro odmítání odstranění sochy prezidenta.
Vernisáž se nakonec setkala s velkým ohlasem. Zpestřily ji tři písně členky Základní umělecké školy Vladimíra Ambrose, z nichž přední místo zaujala píseň Ach synku, synku, oblíbená právě u Tomáše Garrigue Masaryka. Pak už se mohli jít lidé kochat dobovými materiály a zajímavostmi ze života prvorepublikového. „Chodím na všechny výstavy do muzea. Tohle se mi moc líbilo, doma máme knihu o Masarykovi. A já se chtěla dozvědět i něco o tom, jak byl v Prostějově,“ svěřila se Marie Kociánová, jedna z návštěvnic čtvrteční vernisáže. „Jsem nadšená a ráda, že jsem přišla,“ dodala.
Co ale bude s výstavou dál? Předchozí, která se týkala Masaryka, skončila pomalu dříve, než začala. „Minulé září jsme představili veřejnosti výstavu s názvem Masaryk ve Svaté zemi. Bohužel vzhledem k nepříznivé epidemické situaci byla přístupna jen čtrnáct dní. Pak se až do prosince uzavřela – ke znovuotevření už nedošlo,“ připomněl Filip Gregor.
Zatím se počítá s výstavou do 14. listopadu. Pokud protiepidemická opatření nerozhodnou jinak.
