Slavnostní vernisáží byla minulý čtvrtek odpoledne zahájena pozoruhodná výstava v Kulturním klubu Duha ve Školní ulici v Prostějově. U příležitosti 10. výročí úmrtí dramatika, disidenta, vůdčí postavy sametové revoluce a prvního českého prezidenta Václava Havla zde vystavil známý prostějovský fotograf na tři desítky originálních snímků z Havlovy návštěvy Prostějova v květnu 1990.
Sám Bob Pacholík výstavu ve společnosti kurátora Miroslava Macíka uvedl a na tři desítky návštěvníků vernisáže potěšilo také vystoupení herců Divadla Point, kteří předvedli hru Václava Havla napsanou v roce 1968.
Uplynulo přes půl roku od sametové revoluce a Prostějov navštívil 28. května 1990 prezident tehdy ještě Československa Václav Havel. „Tak narvané náměstí lidmi nikdy nebylo, ani při listopadových událostech. Dokonce ani při návštěvě T. G. Masaryka ve dvacátých letech minulého století. Každý chtěl Havla vidět na vlastní oči. Já u toho mohl být díky svému kamarádovi a prostějovskému rodákovi Petru Oslzlému, který byl členem Havlova doprovodu. Jeho zásluhou jsem se mohl dostat až do bezprostřední blízkosti prezidenta a mačkal jsem spoušť foťáku jako o závod,“ vzpomíná na jednatřicet let staré události fenomenální prostějovský Bob Pacholík.
Večerník se ho samozřejmě zeptal, jak na setkání s Václavem Havlem vzpomíná. „Neměl jsem s ním možnost osobně mluvit, na to nebyl čas. Jeho návštěvu mám ale pořád v živé paměti, prožíval jsem ji velice silně. Doba to byla hektická, a kdo měl tehdy nějakých čtyřicet let jako já, tak to vnímal na maximum. Ostatně s Václavem Havlem ani mluvit nešlo, byl to hrozný fofr. Prezident proletěl radnicí a jen na pár minut prohodil několik slov s tehdejším starostou Miroslavem Zikmundem. Pak se ještě zastavil u paní Oslzlé a omlouval se jí, že vzal jejího syna na Hrad,“ ponořil se do vzpomínek Bob Pacholík, kterého jsme se ještě zeptali, jak s odstupem více než tří desítek let na Václava Havla vzpomíná. „Jedině v dobrém a docela těžce nesu, co se o něm v posledních letech píše a jaká se na něho kydá špína. Bohužel i Václav Havel je dnes často podroben mediální masáži i nenávisti určitých lidí. Já netvrdím, že Havel byl svatý a bez chyb. Ale kdo byl? A teď ho pomlouvají ti, kteří mají těch chyb stokrát víc. Já Václava Havla nezbožňuji, nemám rád ta srdíčka a hesla, že pravda a láska vždycky zvítězí. Je to hezké, ale jak je toho moc, je to taky na prd. Ovšem trocha slušnosti a pokory, kterou právě Václav Havel oplýval, by mezi námi opravdu měla ještě zůstat. A docela by mě taky zajímalo, jak by on sám reagoval na současný absurdistán v našem státě,“ svěřil se Večerníku se svými názory fotograf Bob Pacholík.
Vernisáž výstavy jeho fotografií v Kulturním klubu Duha začala ve čtvrtek krátce po sedmnácté hodině a společně s Bobem Pacholíkem ji uvedl i kurátor Miroslav Macík. „Jsem rád, že navzdory proticovidovým opatřením se nás tady sešlo hodně. Vítám mezi námi i prvního polistopadového starostu Prostějova Miroslava Zikmunda a současnou náměstkyni primátora Miladu Sokolovou,“ nezapomněl přivítat hosty vernisáže Miroslav Macík.
Kulturní program vernisáže vyplnili mladí herci prostějovského Divadla Point. „Původně jsme vám chtěli nabídnout širokou paletu ukázek z Havlových dramatických her. Nakonec jsme sáhli k jediné jeho jednoaktovce Anděl strážný, kterou Václav Havel napsal v roce 1968. Představí se vám tady zástupci nejmladší generace divadla, a sice Petr Šustr v roli Babáka a Filip Krupa v roli Machoně. A já si s nimi v této rozhlasové jednoaktovce také rád zahraji,“ uvedl představení principál Divadla Point Aleš Procházka. Zhruba půlhodinové představení sklidilo bouřlivý potlesk. Po něm se návštěvníci slavnostní vernisáže dočkali otevření výstavní síně, kde Bob Pacholík vystavil třicet fotografií z návštěvy Václava Havla v Prostějově.
Výstava je v Kulturním klubu Duha k vidění až do konce ledna roku 2022 a Večerník její návštěvu vřele doporučuje.
