Překvapení nevyšlo, volejbalová parta Prostějovanek na horké liberecké půdě podlehla dle očekávání hladce 0:3. Na čtyři hodiny trvající štrece busem zpátky domů jsme alespoň krátce vyzpovídali kapitánku VK Michaelu Jurčíkovou (na snímku).
* S čím jste do střetnutí vstupovaly?
„V neděli ráno jsme všechny byly znovu otestované na koronavirus, a to s negativními výsledky. Což byla super zpráva, protože jsme díky návratu Kačky Kvapilové hned po skončení karantény mohly nastoupit v kompletním složení. Nálada byla proto pozitivní a do zápasu jsme šly připravené i nabuzené, navzdory delší cestě autobusem.“
* Úvodní sada vypadala nadějně, že?
„Ano. První set jsme i po odskočení soupeřek na rozdíl čtyř bodů dokázaly skoro dorovnat, ale v závěru jsme to bohužel těsně nedotáhly do vítězného konce. Škoda.“
* Ještě ve druhé části jste otočily z 5:10 na 17:16. Proč to ani tam nevyšlo?
„Dovolím si říct, že jsme měly navrch a hrály dobře. Jenže pak rozhodčí špatně posoudil skvělou smeč Gábiny Kopáčové, která byla snad půl metru v hřišti, a on pískl aut. Což nás asi rozhodilo a od toho momentu jsme až do konce setu uhrály pouze bod.“
* Co říct k jednoznačnému dějství číslo tři a k celému duelu?
„Třetí set už byl v jasné režii Liberce. Celkově se opakoval scénář z Brna, kdy nejsme schopné vítězně dorazit slibně rozjeté sety a potom se z těch prohraných rychle otřepat, abychom šly dál zase naplno s hlavou nahoře.“
* Víte, v čem ještě se konkrétně zlepšit?
„Taky se musíme útočně přidat ke Kopy, která v zakončení často exceluje, ale celé utkání nám sama utáhnout nemůže. I blokařsky to máme zatím dost slabé, výkony prostě musíme hodně zlepšit.“
