Po sérii neúspěchů na konci loňského roku a nevýrazných výkonech na začátku toho nového Jiří Veselý vypadl z první světové stovky a marně hledal sebevědomí a herní pohodu. Prohrával s žebříčkově slabšími soupeři, na kurtu se trápil. Dlouho marně hledal cestu zpět na výsluní. Nevzdal to a odměnou byl postup do finále v Dubaji, po kterém se vrátil mezi elitu i na český tenisový trůn. „Byl to bláznivý týden. Začal jsem v kvalifikaci a pak odehrál v hlavní soutěži zápasy proti úžasným hráčům. Snažil jsem se hrát co nejlépe a zčistajasna vyhrával. Doufám, že to vydrží,“ přeje si Veselý.
* Na co jste myslel při přebírání trofeje pro finalistu turnaje?
„Na předchozí měsíce. Poslední rok byl neuvěřitelně těžký. Po prodělaném covidu jsem tři měsíce špatně dýchal. Pak přišla autonehoda a s ní spojené problémy s krkem. Nic se mi nedařilo. Tomu odpovídalo i nedávné vypadnutí ze světové stovky. Už jsem pomalu ztrácel víru, že se to otočí.“
* Přesto jste to nevzdal. Bylo těžké hledat v sobě stále nové síly i víru, že se vše zlomí?
„Když se nedaří, člověk rychle sklouzne do deprese a je frustrovaný. Není snadné najít v sobě motivaci do další práce a tréninku. Stále jsem se přesvědčoval, že to přece nezabalím… Mám před sebou ještě pár let profesionální kariéry, nechtěl jsem zahodit ty předchozí roky dřiny. Povedlo se, tento turnaj mě nakopne. Ale přiznávám, že předchozí měsíce bych už nechtěl zažít znovu.“
* Může jeden povedený turnaj přinést vysněný obrat?
„Určitě může a doufám, že to bude tento případ. Věřím, že tento týden znamená změnu v mé kariéře. Musí. Chci si vzít pozitivní věci, které se mi podařily. Doufám, že na to v sezóně navážu a bude to skvělý rok.“
* Pomohlo, že v Dubaji byla s vámi celá rodina?
„Rozhodně. Jakmile máte rodinu, úplně to změní vaše priority. Všichni blízcí mohli být se mnou, to byla velká podpora. Nemusel jsem mezi zápasy přemýšlet, jestli jsou doma všichni v pořádku. To mi hodně pomáhalo.“
