Jako mašina na body funguje během některých střetnutí univerzálka VK Prostějov Gabriela Kopáčová (na snímku). Někdy však ani to nestačí, jako například

v prvním duelu po restartu sezóny na půdě Králova Pole v Brně. Dvaadvacetiletá volejbalistka tráví na Hané druhou sezónu, už se tedy ve vékáčku pevně zabydlela a v nelehké době boje profesionálního sportu za svého fungování navzdory koronaviru s námi poseděla, aby se svěřila se svými pocity nejen o sportu v době vládních opatření i svém naskočení do reprezentace České republiky. „„Když na mě někdo kýchne, tak to stejně neovlivním... A soustředění nároďáku mě posunulo,“ říká.

 

* První utkání po návratu na palubovky VK Prostějov nevyšlo. Osobně jste v Brně skórovala šestadvacetkrát, přesto z toho byla porážka 1:3. Proč?

„Z mého pohledu určitě máme na mnohem lepší výkony, z naší strany to pořád není stoprocentní. Začátek byl ještě dobrý, ale postupně se naše hra zhoršovala. Myslím, že hodně chyběla Katka Kvapilová na bloku, skoro vůbec jsme neútočily středem sítě. Já jsem se snažila holky podržet, ani z mé strany to však nebylo úplně ono. Soupeř zaměřoval obranu z hlavní části proti mně, celkově jsme se zakončením prosazovaly v průběhu utkání čím dál méně. Přitom věřím, že na Brno máme. A je velká škoda, že jsme s ním oba vzájemné zápasy promarnily.“

* Zaměřovaly se protihráčky postupem souboje na vaše osobní ubránění tím víc, že jste v úvodu často bodovala?

„Ani mi to tak moc nepřipadalo. Třeba v domácím utkání s KP před koronapauzou jsem si všimla, že mě hlídají o dost víc, jejich defenziva byla postavená hodně proti mně. Brněnský trenér na mě často ukazoval, i jejich klubový šéf ze mě nespustil oči, až to bylo docela nepříjemné. Teď v Králově Poli se mi nezdálo moje hlídání ze strany soupeřek tolik intenzivní. Proto jsem chtěla ještě víc nahrávek, než jsem reálně dostávala, abych týmu mohla ještě víc pomoct.

* Do Prostějova jste přišla právě z Králova Pole. Prožíváte vzájemné bitvy po půldruhém roce tady už méně než dříve?

„Pořád cítím, že je pro mě takové nepříjemné hrát v Brně. Ale už to tolik neřeším, snažím se tyhle zápasy brát jako všechny ostatní.“

* Zůstaly jste padesát dnů bez utkání a část této doby nemohly normálně trénovat. Cítíte, že na vás nucená přestávka zanechala nějaké stopy?

„Já jsem naštěstí měla příležitost trénovat dva týdny s českým výběrem na soustředěních v Rakousku a v Polsku, tahle příprava mi ve složitém období hodně pomohla. A dost mi i dala, někam mě posunula. Tréninky tam měly kvalitu, byly dobře přizpůsobené a díky těmhle kempům jsem se dostala zpátky do tempa. Zvlášť když předtím, kdy holky tady v Prostějově chodily trénovat ven, jsem byla nemocná a měla výpadek. Začínala jsem pak od nuly, naštěstí zmíněná kvalita s nároďákem mě rychle zvedla a neměla jsem potom větší problémy naskočit znovu do zápasů.“

* Potěšila vás druhá příležitost v reprezentaci během letoška?

„Poprvé v létě byla smůla, že jsem s repre na prostějovském soustředění vydržela pouze dva dny a pak musela skončit kvůli bolavé achilovce. Tentokrát nešlo o klasický národní výběr ČR napříč všemi kluby, spíš to byla směska hráček z Šelem Brno, Olympu Praha, Králova Pole a Prostějova. Přesto jsem byla za tuhle šanci moc ráda a do budoucna bych rozhodně chtěla i na další reprezentační srazy, už plnohodnotné. Ty dva tréninkové týdny v cizině mi opravdu dost daly, například speciální příprava zaměřená na bloky mi vyloženě pomohla. Musím hrát dobře a čekat na příležitost.“

* Jak osobně snášíte přísná hygienická nařízení pro profi sportovce?

„Samozřejmě bych byla mnohem radši, kdyby se všechno vrátilo zpátky do normálu. Ta omezující opatření jsou nepříjemná, hodně znát je taky chybějící atmosféra utkání bez diváků. Testování jsem čekala po pravdě horší, nakonec to není tak hrozné. I když chodit na něj každý týden se mi nechce. Pokud je to však podmínka, abychom mohly hrát a pokračovat v soutěžích, tak se to určitě dá vydržet.“

* Vy jste covid zatím neměla, ale je zřejmé, že dřív nebo později jej dostane asi každý. Nakolik prožíváte tuhle snahu vyhnout se propírané nemoci?

„Já osobně se snažím na sebe dávat v rozumné míře pozor, dodržuji určitá pravidla. Ale jinak koronavirus nijak extra neprožívám. Snažím se v rámci možností normálně žít a zůstávat v pohodě. Jestli na mě třeba v obchodě někdo kýchne, tak to stejně neovlivním. (smích) Připadne mi zbytečné se tím nervovat a přehnaně celou tuhle situaci řešit, být stále zavřená doma.“

* Parťačka Kateřina Kvapilová musela kvůli pozitivnímu testu vězet v karanténě, byť zůstala úplně zdravá. Co jste jí říkaly?

„Je zvláštní, že se cítila dobře, po zdravotní stránce jí nic nebylo, a přesto vyšla ve výsledku pozitivní. Mohly jsme ji jenom politovat a popřát, ať to doma nějak vydrží. Citelně nám na hřišti chyběla, protože máme užší kádr a každá chybějící hráčka – obzvlášť ze základní rotace – je hodně znát.“

* Procházíte sérií náročných duelů proti silným celkům. Nakolik složité bude z nich vytěžit nějaké body?

„Bude to těžké, přesto zkusíme urvat co nejvíc. Dvakrát za sebou hrajeme s Olomoucí, která absolvovala náročný program skupiny Champions League v Itálii a taky teď nemá zrovna široký kádr, musíme toho zkusit využít a třeba je překvapit. Podobně jako Ostravu, té se zatím v lize dost daří a vyšel jí i dvojzápas Challenge Cupu v Lotyšsku. Pokud my zahrajeme dobře, můžeme i s těmito soupeři něco získat. A postupně zamířit v extraligové tabulce výš, než kde momentálně jsme.“

* Ve druhém prosincovém týdnu pocestujete za Vyzývacím pohárem do Rumunska. Těšíte se na tuto jistě dobrodružnou výpravu?

„Snad nebude až tolik dobrodružná. (směje se) Čeká nás určitě velmi náročná cesta, autobusem je to do Rumunska hodně daleko. A tam pak uvidíme, jakou covid bublinu pro nás nachystají a co všechno budeme muset dodržovat i podstoupit. Výsledkově můžeme myslím jen překvapit, protože už v osmifinále narazíme na papírově silnějšího soupeře, Porto má na soupisce celou řadu Brazilek. A domácí Alba Blaj coby pořadatel turnaje je asi ještě větší kvalita. Každopádně můžeme nasbírat zajímavé zkušenosti, pochopitelně i zkusit něco uhrát.“

 

GABRIELA KOPÁČOVÁ

* narodila se 24. června 1998 v Českých Budějovicích

* volejbalistka VK Prostějov

* měří 185 centimetrů a váží 75 kilogramů

* s volejbalem začala v jedenácti letech v budějovickém oddílu SK Hlincovka

* už v roce 2012 jako čtrnáctiletá žákyně přestoupila do Králova Pole a v Brně vydržela dlouhých sedm sezón

* na jihu Moravy přispěla k zisku několika republikových medailí v mládežnických kategoriích a ještě před dovršením plnoletosti naskakovala i do extraligy žen

* do Prostějova přišla loni v létě a od té doby je nejčastěji bodující hráčkou vékáčka

v UNIQA extralize žen ČR 2019/20 se stala třetí nejvíce skórující plejerkou celé soutěže, v popředí bodových statistik se pohybuje rovněž během aktuálního ročníku

* letos dostala poprvé příležitost také v české reprezentaci dospělých, zatím jen při soustředěních

* má středoškolské vzdělání a je svobodná

zajímavost: jejím přítelem je známý cyklista Tufo Pardus Prostějov Daniel Babor