Nečekanou hrdinku mohl mít druhý mač série mezi Hanačkami a Severočeškami. Mladá smečařka a odchovankyně Prostějova Pavla Meidlová do něj naskočila z lavičky během třetí sady, aby v sestavě nečekaně vydržela až do konce střetnutí. Nevedla si vůbec špatně, právě naopak. Jejímu osobnímu minipříběhu však chyběla vítězná pointa.

* Vy už jste prostřídávala v minulých duelech, ale vždy jen krátce. Překvapil vás tak dlouhý pobyt na hřišti?

„Určitě jsem byla nervózní, šlo o hodně důležitý zápas. Snažila jsem se do toho dát co nejvíc, trenér mě už nechal v sestavě a s holkama jsme bojovaly o vítězství. Nakonec nám to uteklo o kousek, což je škoda.“

* Hrála se hodně vyrovnaná bitva. Byl přesto Liberec v něčem konkrétním lepší?

„Myslím, že soupeřky to výborně udržely na přihrávce, kde často přijímaly jen ve dvou. A nedělaly tolik chyb jako my. My jsme zkazily hrozně moc podání a často chybovaly i v útoku, v tom byl dost velký rozdíl mezi námi a Duklou.“

* Přesto jste podlehly jen těsně 2:3. Spočívá v tom naděje do dalšího průběhu série?

„Přesně tak. Když zlepšíme servis a nebudeme dělat tak moc chyb, určitě můžeme Liberec zase porazit. Podobně jako v prvním utkání venku.“

* Nakolik složité bylo pro vás zapojit se do tak těžkého boje až v jeho pokročilé fázi?

„Úplně jednoduché to není, ale člověk nad tím nesmí moc přemýšlet a musí se snažit na hřišti dělat maximum. Nejdřív jsem chvíli překonávala nervozitu, pak ze mě postupně opadla, holky mi pomohly hlavně na přihrávce. A s přibývajícím časem jsem se cítila pořád líp. Myslím, že celkově docela dobrý.“ (úsměv)

* Před prosincovým návratem do Prostějova jste měla velice dlouhou volejbalovou pauzu. Můžete trochu popsat svůj comeback do vrcholového sportu?

„Ze začátku se mi chtělo na každém tréninku zvracet. (směje se) Moje fyzička byla po roce a půl fakt špatná, ale s naší kondiční trenérkou Soli jsem se do toho postupně dostávala, kondici zlepšovala. Teď už ji mám mnohem lepší, cítím se dobře.“

* A herně?

„Taky je to samozřejmě o dost lepší, než když jsem se vracela. Na druhou stranu mám pořád rezervy, na kterých se snažím pracovat, abych se dál posouvala herně nahoru. Rozhodně se teď cítím po volejbalové stránce o hodně jistější, po roce a půl přestávky byl ten návrat docela rychlý. Nejdůležitější je, abych byla schopná týmu pomoct, když bude potřeba. A abychom společně zabojovaly o postup do finále extraligy.“