Jedno z nejkratších období kariéry prožil na Hané rozehrávač Lynden Rose (na snímku). Tým BK Olomoucko posílil po sérii zranění, v novém angažmá ale stačil odehrát pouze čtyři zápasy. Víc nedovolila celosvětová pandemie koronaviru. „Tohle jsem opravdu nečekal,“ přiznal zkušený Američan.
* Stačil jste vůbec poznat své spoluhráče?
„V našem sportu je to snadné, všechny spojuje láska k basketbalu. Přijdete do kabiny a máte společný zájem, tím se vše usnadňuje. Navíc jsem se dostal do fungujícího týmu, bylo lehké zapadnout. Rychle jsme našli společnou řeč.“
* Bylo to tak snadné i na hřišti?
„Basketbal je hodně těžký sport z pohledu souhry, která je nezbytná. Rozehrávači jsou na tom nejhůře. Rozjíždějí akce, zásobují přihrávkami spoluhráče. Vždy chvíli trvá, než nové kolečko do systému zapadne. Ale cítil jsem, že se v souhře lepšíme.“
* Měly podle vás výkony vzestupnou tendenci?
„Výsledkově to tak nevypadalo, ale měli jsme těžké soupeře. Podle mého nám právě tyto zápasy ukázaly správnou cestu, šli bychom nahoru. Škoda že jsme nedostali možnost ukázat to v play – off.“
* Existuje možnost, že se někdy do týmu Olomoucka ještě vrátíte?
„Teď se to těžko odhaduje. Ale na začátku sezóny by taky nikoho nenapadlo, že budu hrát ligu v České republice... (úsměv) Uvidíme, co přinesou následující týdny a měsíce. Teď jsou důležitější jiné věci než sport. Ale třeba se ještě uvidíme.“
