Už nyní je jasné, že se Karolína Fričová (na snímku) stane nejvíce bodující hráčkou aktuálního ročníku UNIQA extraligy žen ČR. To však slovenskou smečařku ve službách prostějovského volejbalu právě teď vůbec nezajímá. S parťačkami totiž mají na dosah zisk mistrovského titulu, k čemuž komplexní bojovnice přispívá stabilně kvalitními výkony. Dostane k pátečním dvaadvacátým narozeninám nejkrásnější dárek?

 

* Druhý finálový duel jste vyhrály 3:0. Očekávala jste, že by mohl být natolik jednoznačný?

„Já si nemyslím, že dnešní zápas byl tak jasný, jak vypadá výsledek. První set jsme zlomily na svou stranu až skoro v koncovce, ve druhém soupeřky dohnaly náš větší náskok a znovu se rozhodovalo až v závěru. Teprve třetí set probíhal opravdu jednoznačně, tam už jsme Brno přehrávaly. Ale určitě jsem nečekala, že zvítězíme tři nula. Což je super. Tím větší pozor si však musíme dát v pondělí, kdy nám to Královo Pole bude chtít doma vrátit.“

* Rozebíralo se téma, že venku býváte uvolněnější a hráváte tam lépe než doma. Což však tentokrát před fanoušky narvaným hledištěm neplatilo, váš výkon byl skvělý. Čím to?

„Sama nevím. Neřekla bych, že jsme minulé zápasy doma neodehrály tak výborně jako ty venkovní z důvodu nějakého většího tlaku, který bychom cítily. Spíš nám některé jejich části tolik nevyšly, což se klidně může stát i v cizí hale. Spíš asi záleží na konkrétním vývoji každé série. Průběžný zápasový stav většinou vytváří nápor na psychiku, který se může promítnout do výkonu na hřišti. Každopádně jsme moc rády za to, kolik lidí dnes přišlo, jejich podpora nám strašně pomáhala, při každém bodu mi běhal mráz po zádech. Atmosféra byla neskutečná, fanouškům velmi děkujeme!“

* Jak náročné bude nyní nepodlehnout dojmu, že už je rozhodnuto?

„Tohle bude velice těžké. Jde o podobnou situaci jako v semifinále s Libercem, kdy jsme vedly 2:1 na utkání a pak ve čtvrtém prohrávaly 0:2 na sety. Máme tedy svou zkušenost, musíme být ve třetím finálovém zápase koncentrované hned od začátku, jít bod za bodem, soustředit se na každou výměnu. A nemyslet na vítězství příliš dopředu, nevidět už během střetnutí zlaté medaile na našich krcích. Prostě jak říkám: v pondělí jít zase bod po bodu, set po setu a postupně se k úspěchu propracovat.“

* Bodově jste odtáhla více než polovinu sezóny, pak přišly Klára Faltínová s Karin Šunderlíkovou a týmové skórování se tím rozložilo na víc hráček. Vnímáte to pozitivně, ačkoliv už nemáte v družstvu tak výsadní postavení?

„Tohle je pro náš tým určitě pozitivní. Soupeři se musí takticky připravovat na víc hráček, kterými můžeme častěji bodovat, což je pro ně těžší. My v útoku mnohem pestřeji útočíme, máme větší množství herních variant a vyšší volejbalovou kvalitu, což se projevilo také na výsledcích. Právě díky tomu jsme ve finále a saháme po titulu. Já navíc necítím na sebe takový tlak, ten je teď rozložený na celém kolektivu. Když mi to zrovna nejde, zaberou Karin nebo Klára, i Raquel hraje výborně, Kvápa se chytila, Simona skvěle nahrává a Stavi brání, mladší holky povzbuzují a v případě potřeby prostřídají. Proto se nám daří předvádět natolik dobré týmové výkony, společně jsme blízko velkému úspěchu. Samozřejmě i s výborným realizačním týmem a perfektními fanoušky.“

* Vidíte reálně možnost ukončit závěrečnou sérii a tím celý ročník hned v pondělí na jihu Moravy?

„Tu šanci logicky cítíme. (úsměv) A máme hodně velkou motivaci vítězně završit sezónu hned po třetím finálovém utkání. Únava už více či méně doléhá na oba celky, ukončit poslední sérii tak nečekaně brzy a navíc zlatem je obrovské lákadlo. Zvlášť po nesmírně těžkém čtvrtfinále i semifinále. Nesmíme však téhle vidině moc podlehnout, spíš se koncentrovat na samotný zápas a náš co nejlepší výkon v něm.“