V zápasech bývá hodně vidět. Běhá, tvoří, kličkuje a vymýšlí. A k tomu mu letos na ruce přibyla kapitánská páska. Jan Koudelka (na snímku) pravidelně patří k hlavním ofenzivním zbraním týmu. A to přesto, že je původně záložník. Z nedostatku forvardů ale nyní pravidelně hraje právě útok. V něm byl i během posledního klání se Žižkovem. Remíza 1:1 ho neuspokojila. Ani vzhledem k soupeři, ani po průběhu utkání. Znovu se projevilo, že koncovka Prostějova nepatří k nejlepším. Tentokrát neměl střelecké štěstí ani on, ač mnohokrát moc nechybělo.

* Jak byste zhodnotil zápas se Žižkovem?

„Na začátek jsme se zase nechali zatlačit. Hrálo se v 10.15 dopoldne. Každý, kdo v tuto dobu hraje, chce na soupeře vletět. My to věděli, bylo to tak i loni. Žižkov je navíc padající, není na něj tlak a kvalitní fotbalisty má. Když na ně není tlak, hrají relativně v klidu. Nějaké šance a brejky jsme měli v první půlce. Dali jsme ve 44. minutě gól, takže super. Druhá půlka, to už byla často hra nahoru – dolů. Ale dobrý, měli jsme brejkové situace, bohužel jsme je nedohráli. Pak jsme dostali na 1:1. Soupeř měl šance v prvním i ve druhém poločase, ale neměli takové jako my, tedy přečíslení 4 na 2 a nedohráli jsme to. Což nás podle mě stálo body. Nedohráli jsme situace do kvality. Kdybychom dohráli aspoň půlku, stoprocentně jsme vyhráli.“

* Nebylo to dost podobné jako třeba části zápasů s Líšní nebo Duklou?

„Na rovinu, my v těch zápasech předtím zase tolik šancí neměli. Řeknu to tak, my se nadřeme na gól. Ale hrozně. A potom to tak vypadá.“

* Změnili jste nějak v průběhu utkání hru? Po první půli, kdy měl Žižkov více ze hry?

„Je pravdou, že jsme se dostali pod tlak, měli herní převahu, dvě tři šance. My zase brejky. Je to tak, že někdo drží balón. Ve druhé půlce to bylo nahoru – dolů. My nic nemělnili. V šatně jsem prostě říkal, ať jdeme hrát, ukážeme, co umíme. Musím říct, že Žižkov je poslední, ale tím, že už spadl, tak hráči hrají o angažmá. A takové zápasy jsou nejhorší. Všichni se chtějí ukázat, aby nemuseli hrát třetí ligu. Ale to neomlouvá skutečnost, že jsme měli využít šance a vyhrát.“

* Jak nepříjemné bylo vstávání na zápas netradičně brzy ráno?

„My trénujeme ráno, takže mně to nevadí. Jeli jsme tam ale už den předem. A ne každému sedne, že spí někde jinde. Každý se necítí komfortně. Ale na hřišti začne zápas, a i ten adrenalin a vše tyto věci odbourá. Ve výsledku je i jedno, jestli hraješ venku, nebo doma.“

* Po utkání jste ale zachráněni. Uklidnilo vás to?

„Na to, že jsme chtěli hrát o baráž, si teď – tři kola do konce – říkáme, že jsme zachráněni… (hořce se pousměje To je hrozná škoda. Jaro nás ale nezastihlo ve formě na to, abychom se k baráži ö první ligu vůbec přiblížili. Jak jsem říkal na začátku, hrozně se nadřeme na gól, je to potom hodně vidět. A navíc jsme ze začátku dostávali hloupé góly. A k těm zápasům. Hrajeme nyní doma a prohrát nechceme ani v Příbrami. Potřebovali bychom udělat nějaké body, abychom neskončili třináctí čtrnáctí. Aby to nebyl úplný propadák.“