Na podzim roku 2014 založila v Prostějově Rodinné centrum Lodička, které dodnes úspěšně funguje v Netušilově ulici. Jana Valentová (na snímku) měla tehdy sama dítě ve věku půldruhého roku a pocítila tak na vlastní kůži, že podobných služeb je v tomto městě hodně malý výběr. A pustila se do díla. Rodinné centrum Lodička nabízí programy pro rodiče dětmi od narození až do šesti let věku, ovšem činnost centra směřuje i k mnohým dalším aktivitám a pořádání společenských akcí pro děti. Sama dáme je výjimečná tím, že na svoji volnočasovou aktivitu nepobírá žádné dotace a ani o ně nechce žádat. A to i přesto, že dvouleté složité období kvůli pandemii covid-19 logicky „zamávalo“ samotným provozem centra.

* Kdy jste vlastně Rodinné centrum Lodička zakládala, a co vás k tomu vedlo?

„Velice úzká nabídka těchto služeb pro maminky s dětmi v našem městě. V té době jsem byla čerstvou maminkou, a když jsme otvírali naše centrum, měl můj syn rok a půl. A právě tehdy jsem pro něj hledala různé aktivity a zjistila jsem, že mi Prostějov nenabízí to, co bych si představovala. Tak jsem se rozhodla, že pro maminky s dětmi založím něco sama. Rodinné centrum Lodička vzniklo na podzim roku 2014 a hned první rok po našem otevření jsme obsloužili na 250 klientů. To byl tehdy velice příjemný start!“ (úsměv)

* Hovořila jste o značném množství klientů. Co si ve vašem případě máme pod pojmem klient představit?

„Klient rodinného centra v našem případě je vlastně většinou pár, tedy maminka a dítě nebo tatínek s dítětem. Naše činnost je primárně zaměřena právě na děti, tudíž počítáme klienty podle počtu platících dětí. Práce s nimi je dlouhodobá, což znamená, že se nám hlásí do pravidelných programů na celé pololetí. Na jednotlivých hodinách se schází vždy stejná skupina rodičů se stejnými dětmi, a to jednou za týden. Naším cílem je kromě jiného i to, aby si rodiče z Prostějova mohli také mezi sebou vytvořit nějaké užší přátelské vazby. A to samozřejmě platí také o dětech.“

* Pro jakou věkovou hranici dětí vaše služby poskytujete?

„Věková hranice je poměrně široká, máme programy pro miminka od věku čtyř měsíců do zhruba tří a půl roku, než nám děti odcházejí do mateřských škol. Před dobou koronavirové pandemie jsme se věnovali i o něco starším dětem do šesti let a já věřím, že tyto kurzy se zase vrátí. Pro tyto starší děti pak nabízíme už programy bez rodičů jako třeba hravé tvoření nebo různé pohybové a taneční aktivity.

* Co je vůbec takovou vlajkovou lodí služeb Rodinného centra Lodička?

„Jsou to právě pravidelné programy pro rodiče s dětmi, které jsou odstupňovány podle věku dětí a jejich motorického vývoje. To znamená, že u těch nejmenších skupinek učíme děti první říkadla, zpívánky, pohybování na míči až po cvičení, když už začínají spolupracovat i po motorické stránce. To už pak dělají třeba ‚paci, paci‘, zvedají ruce a podobně. Ty starší děti, které už umí mluvit, se dokáží například na začátku hodiny i představit, pojmenovat svoji maminku a dokáží už přeříkat básničky nebo zazpívat písničky. S dětmi také společně tvoříme, z každé lekce si odnášejí nějaký hezký obrázek nebo výrobek.“

* Je o vaše služby i nadále tak velký zájem jako v roce 2014 po otevření centra?

„Abych přiznala, tak teď to po dvouletém období pandemie covid-19 zatím až taková ‚pecka‘ není... (posteskne si) Mívali jsme více kurzů, ale i nyní se snažíme otevřít tolik hodin, abychom dokázali uspokojit poptávku rodičů v Prostějově. A otvíráme skutečně jen programy pro děti a jejich rodiče, protože s ostatními našimi aktivitami koronavirus skutečně pořádně zamával.“

* Jak tedy vaše centrum přežilo těžké dva roky pandemie a jak tato doba „zamávala“ s vaší činností?

„Musím říct, že dost! V letech 2020 a 2021 se nám snížila návštěvnost zhruba o jednu třetinu. Víte, rodiče byli mnohdy zmateni, nevěděli, jestli se centrum bude zavírat, nebo ne, a zároveň měli obavy, zda se při kurzech nenakazí oni nebo nedejbože jejich děti. Musím to zaklepat, ale my jsme stále pokračovali v činnosti a během těch dvou let jsem neměla informace, že by se při našich kurzech někdo nakazil. Ani teď ale nemohu říct, že by se návštěvnost našeho centra vrátila do podoby z roku  2019. Zářijové zápisy do centra se potkaly se třetí nebo čtvrtou vlnou covid-19, ty lednové zase s omikronem. Pořád tedy prožíváme covidové dozvuky a já tak jen doufám, že teď už to bude jen lepší a lepší.“

* A nepřemýšlela jste během těch dvou let o tom, že byste centrum dočasně uzavřela?

„My jsme měli vloni zavřeno několik měsíců, protože to vyplývalo z vládních nařízení. Činnost jsme ale obnovili hned, jak to bylo možné, a přestože se nevrátili zdaleka všichni klienti, kurzy jsme doučili.“

* Pokud mám správné informace, tak jste měli ve vašem programu i předporodní kurzy pro budoucí maminky. Je to tak?

„Ano, a v nabídce je máme stále. Jde o první kontakt budoucích maminek s námi, kdy vedeme veškerou předporodní přípravu, kterou zajišťuje odborná porodní asistentka s potřebným vzděláním. Jedná se o kurzy, které pokrývají celou těhotenskou dobu. Budoucí maminky se u nás naučí správné výživě během těhotenství, veškerá pravidla, která je potřeba dodržovat, dostávají doporučenou vhodnou medikaci, kontakty na lékaře a dozvědí se u nás vlastně všechno, co je čeká před porodem, probíhá samozřejmě i příprava na vlastní porod. Maminky zároveň obdrží kompletní informace o šestinedělí a kojení. To znamená, že maminky, které od nás vycházejí z předporodního kurzu, jsou kompletně teoreticky připraveny na to, co je čeká.“ (úsměv)

* Kdo všechno se v Rodinném centru Lodička stará o děti?

„Primárně jsem to já, dále mám porodní asistentku, která vede ony zmíněné předporodní kurzy. Dříve jsem měla nasmlouváno i několik lidí brigádně, kteří zajišťovali různé další programy. Aktuálně ovšem po dlouhém a nejistém období covidu jsem zůstala sama s porodní asistentkou.“

* Vaše centrum má ale také jiné aktivity v Prostějově. Můžete připomenout jaké?

„Každý rok je z pohledu naší činnosti vždycky hodně nabitý a organizujeme nebo se podílíme na pořadatelství nejrůznějších akcí ve městě i okolí. Začínáme sezónu vždycky v září bazárkem pro děti s charitativním podtextem, na podzim organizujeme halloweenské karnevaly, společně s Okrašlovacím spolkem dýňovou stezku, dále pak pořádáme svatomartinský lampionový průvod, mikulášský týden v kostýmech, s dětmi zdobíme jeden z vánočních stromečků na náměstí a zvoníme na Ježíška. V zimě společně s dětmi krmíme ptáčky, na jaře se aktivně účastníme uklízení na Hloučele, na Velikonoce opět zdobíme stromečky, chystáme vajíčka na akci Okrašlovacího spolku pro děti z mateřských školek a pečeme velikonoční beránky na výstavu v Národním domě. Každoročně pořádáme také dětský den s piknikem. Těch aktivit máme opravdu hodně. Většinou to vše organizuji s dobrovolníky a příznivci našeho rodinného centra, kterým za jejich práci tímto moc děkuji.“

* Povězte, co vám osobně tato práce přináší?

„Mě to prostě hodně baví. Velmi ráda pracuji s rodiči a dětmi, obzvláště když vidím, že se do těch našich kurzů a programů těší a rádi k nám chodí. Je to fajn pocit trávit s nimi volný čas.“

* Napomáhá tomu i skutečnost, že sama jste maminkou malého dítěte?

„Určitě ano, myslím si, že bez toho by to ani nebylo možné. Nebýt sama matkou, asi bych k této práci vůbec nesměřovala, byť mám vystudovanou sociální práci.“

* Stává se ve vašem centru i to, že z maminek, které se dříve neznaly, jsou díky vašim kurzům pro děti nyní kamarádky a předávají si vlastní zkušenosti?

„Jistě to tak je, a to byl právě jeden z primárních důvodů, proč jsem rodinné centrum zakládala! Naše programy nejsou dělány výhradně pro děti, ale pro maminky s dětmi. To miminko nebo batole je samozřejmě rádo, že se dostane do jiného prostředí a kouká na jiné děti, nicméně první kurzy jsou především pro maminku. Když totiž má žena malé dítě, dostane se do určité izolace, pokud nemá blízkou kamarádku se stejně starým dítětem. Nemá nikoho, s kým by se mohla podělit o své zážitky a probrat to s někým, kdo zrovna zažívá něco podobného. A právě návštěva centra Lodička je cestou, jak se seznámit s dalšími rodiči se stejnou aktuální zkušeností. A zůstalo mi několik skupin maminek, o kterých vím, že i dávno po absolvování programů v Lodičce potkávají a staly se z nich výborné kamarádky.“

* Volají vám také cizí maminky, které požadují radu nebo pomoc?

„Občas se to stane, ale málokdy. Já totiž nejsem ani rodinný poradce, ani psycholog. Takže v těchto případech se snažím poradit jen dle svého selského rozumu nebo volající odkážu dál k nějakému odborníkovi.“

* Přihodí se, že maminka nebo tatínek přijdou do vašeho centra opakovaně s dalším dítětem?

„Samozřejmě že se naši klienti vrací! Aktuálně naše kurzy navštěvuje maminka už se svým třetím dítětem. To vždycky potěší.“

* A chodí s dětmi víc maminek nebo tatínků?

„Rozhodně převažují maminky, i když v poslední době si všímám, že chodí stále více tatínků.“ (úsměv)

* Jakým způsobem je Rodinné centrum Lodička financováno? Pomáhá vám dotacemi kraj nebo město?

„Jsem velmi pyšná na to, že nejsme vůbec nikým podporováni a nepřijímáme žádné dotace! Opravdu fungujeme jen na základě plateb za kurzy.“

* Vy jste opravdu nikdy nežádala o nějakou dotaci? Určitě byste měla velkou šanci ji získat...

„Já ani nechci nikoho žádat! Nárok na dotaci bychom asi měli, nicméně mi přijde, že pokud má fungovat volnočasová aktivita, musí si na sebe prostě ekonomicky sama vydělat.“

* To jste opravdu jedna z mála, která takto uvažuje. Mnoho jiných organizací nebo spolků má často jen natažené ruce a bez dotací se neobejde...

„To máte pravdu. Jsem členka sociální komise města Prostějova, takže vím, jak to často chodí. Já si ale opravdu myslím, že pokud má mít podobný podnik právo na existenci, tak jedině v případě, že si na sebe vydělá.“

* Řekněte tedy upřímně, vás toto zaměstnání v centru uživí?

„Mám to sice jako zaměstnání, nicméně pod dvou letech covidu je to pro mě jen na půl úvazku. Druhý poloviční úvazek si aktuálně musím vyřešit jinak. V žádném případě to ale neznamená, že bych Lodičku zavírala. Možnost si přivydělat i jinde mám.“

* Jak vidíte budoucnost Rodinného centra Lodička?

„Jsem si vědoma toho, že každý člověk a každá rodina teď budou utahovat opasky a budou šetřit peníze, jak se dá. Jen doufám, že to šetření se tolik neprojeví právě na dětech. Potřeba sociálního kontaktu mezi dětmi je pořád stejná a je potřeba ji neustále rozvíjet. Věřím, že v rodinných rozpočtech na tuto položku zbyde. Doufám, že se nám naše služby podaří udržet do doby, než všechny ty turbulentní časy skončí a než se vrátíme k normální době, jakou jsme prožívali všichni do začátku roku 2020.

 

JANA VALENTOVÁ

* narodila se 12. dubna 1981 v Prostějově

* po Gymnáziu Jiřího Wolkera v Prostějově vystudovala bakalářský obor Španělština ve sféře podnikání

* v roce 2008 úspěšně absolvovala Ostravskou univerzitu, obor sociální práce s poradenským zaměřením

* po vysoké škole pracovala nejprve jako tlumočnice ve španělské firmě v Prostějově, kde postupně přešla na post personalistky

* ještě během své mateřské dovolené založila na podzim roku 2014 Rodinné centrum Lodička

* během komunálních voleb v roce 2018 v Prostějově kandidovala jako nezávislá osobnost na kandidátce ODS, nyní je už členkou této pravicové strany

* členka sociální a zdravotní komise statutárního města Prostějova

* je vdaná a má jedno dítě - syna

* k jejím koníčkům patří četba knih, zejména cizojazyčných

* je vdaná a má jedno dítě - syna

* baví ji rekreační sport, například lukostřelba, ráda plave a jezdí na kole

zajímavost: miluje moře, víno a knížky, nejlépe vše současně…