Ve středečním pohárovém zápase si Radek Bureš (na snímku) odehrál na středu zálohy své. Byl platný směrem do defenzivy a snažil se tvořit i směrem dopředu. Krátce před pauzou byl navíc v ústřední roli, kdy se dostal do vyložené šance, kterou řešil lobem. Jen ke své smůle trefil tyč a z následného protiútoku se soupeři podařilo srovnat v poslední sekundě prvního poločasu. O zlomovém momentu zápasu tak nebylo pochyb. Nejen o tom se po zápase rozhovořil v exkluzivním rozhovoru pro Večerník.

* Byl jste na začátku zřejmě zlomového momentu, kdy jste mohl přidat na 2:0, ale z brejku soupeř srovnal. Můžete tu situaci trochu přiblížit?

„Adam Hladký mě tam skvěle našel. Chtěl jsem brankáře přehazovat, protože jsem viděl, že jde proti mně a měl jsem hned jasno. Mohl jsem to možná zkusit napálit. Ale to už je kdyby. Pokud bych zamířil o kousek líp, byl by to pěkný gól. Největší škoda je, že jsme si to pak nepohlídali v obranné fázi a necháme si dát branku se závěrečným hvizdem. To byl stoprocentně klíčový moment, protože když místo vedení o dvě branky jdete do kabin s remízovým stavem, tak to je na psychice hodně znát.“

* V prvním poločase byla hra vyrovnaná, ve druhém ale dlouho dominovali hosté. Co se změnilo?

„Těžko soudit, co přesně za tím stálo, ale první polovina druhé půle byla jednoznačně v režii hostů, tam nás opravdu zatlačili a my se nedostali k ničemu. Až jsme dostali druhou branku, tak jsme trochu vylezli. Soupeři napadání moc nevonělo, ale už jsme ty své šance bohužel nevyužili. Škoda, protože si myslím, že na tu remízku jsme dnes měli.“

* Mrzí hodně vyřazení z poháru, nebo jste do něj šli především s tím odehrát nějaký zápas navíc a dát třeba i prostor méně vytíženým hráčům?

„Mrzí nás to hodně teď. Je to přeci jen zase soutěž a rozhodně tam jdeme s tím, že chceme dojít co nejdál. Ale bohužel jsme prohráli, soupeři můžeme popřát hodně štěstí a musíme se z toho do příště poučit. Taky to ale můžeme brát jako výživnější trénink, což je jedině dobře.“

* Poslední období vás trápí řádná marodka. Zlepší se to ještě do konce sezóny?

„Je to bohužel tak. Uvidíme, jak to bude vypadat. Teď jsme měli volný víkend, kdy jsme si tak dali díky odstoupení Kojetína pauzu, ať se pořádně doléčíme, snad to přinese ovoce. I já jsem toho příkladem. Příště by už snad měl být Karel Frantík, což je pro nás klíčový hráč. Musí nám tak nyní co nejvíc pomáhat dorostenci a snad se brzy začnou zapojovat daleko víc, protože upřímně už bych taky raději chodil jen v klidu za rezervu a prostor v A mužstvu přenechal mladým. Už mám taky věk na dva zápasy za víkend.“ (smích)