Veskrze defenzivní úkoly má na ledě třiatřicetiletý obránce Robin Staněk. Hráč, který v minulosti působil na Hané ještě v dobách HC Prostějov, má za sebou po svém návratu druhou sezónu. A tentokrát se týmu povedla, skončil až v semifinále. Sám Staněk se ale potýkal se zdravotními problémy, které vyústily v to, že velkou část sezóny strávil na marodce. Vrátil se až na poslední čtvrtinu základní části. Ve velmi dobré formě se ale ukázal následně ve vyřazovacích bojích, kdy začal zapisovat také body. Právě Robina Staňka jsme poprosili o poskytnutí „mezisezónního“ rozhovoru a zkušený obránce ochotně vyhověl.

* Když se vrátíme k uplynulé sezóně, v níž tým skončil v semifinále, jenže v něm už to drhlo…

„Proti Vsetínu už jsme byli bez energie, bez elánu. V našem týmu už došla síla, bylo to tak těžší. To už by byl vyloženě zázrak, kdybychom uspěli.“

* Dá se tedy ročník hodnotit jako úspěšný?

„Asi ano. Postoupilo se poprvé za dlouhou dobu do semifinále. Pro každého hráče i celý Prostějov to byl úspěch. Pro mě osobně je ale úspěch hrát až do konce. Jít dál a dál, zahrát si o prvenství, zvednout trofej.“ (úsměv)

* Část sezóny jste promarodil. Zdálo se ale, že jste se v play-off dostal do slušné formy.

„Jo, herně ano. Naučil jsem se v tom chodit. Hned mě do toho trenéři hodili. (směje se) Žádnou kondici jsem neměl, tu jsem nabíral až postupně těmi zápasy. Jsem rád, že to moje tělo vydrželo. Aspoň jsem si ale potvrdil, že je stále docela zdravé. I když tedy bylo úplně bez síly, ale dalo se to odehrát.“

* Bylo těžké hrát v neustále látané obraně, které museli vypomáhat útočníci?

„Nevím, jak se hrálo klukům, ale potom, jak jsem naskočil, vždy jsem hrál s někým jiným, kde trenéři potřebovali. Ať to byl Paťa Husák, Adam Havlík a potom i Peťa Krejčí. Já jsem vyšel s kýmkoli. S tímhle jsem problémy vůbec neměl.“

* Podle informací Večerníku byste po sezóně neměl v Prostějově pokračovat. Můžete to potvrdit?

„To nevím, odkud tato informace je. (podivuje se) Já měl informaci celou dobu, že budu pokračovat. Teď se ale to jednání zaseklo, takže nyní opravdu vůbec nevím, co bude dál...“

* Překvapilo vás, že se tým po sezóně prakticky rozpadl?

„Ono to asi překvapilo každého hráče. Předpokládalo se, že se má kádr udržet pohromdě. Bohužel se to ale nepovedlo. Takže se opět mužstvo musí budovat od znovu…“

* Co říkáte na to, že se tak děje prakticky každý rok?

„To je spíše otázka na majitele a na trenéry, kteří tým staví. Není to moje zodpovědnost.“