S nejmladšími šprťouchlaty tráví Patrik Liška (na snímku) na zimním stadionu hodiny času každý týden a postupně jim vštěpuje velmi důležité aspekty potřebné do dalších let nejen v podobě lásky k  hokeji. Nutno říct, že zatím velmi úspěšně a jeho práci si v klubu všichni pochvalují. Dokazuje to i v řeči čísel, kdy za poslední rok ztrojnásobil počet hráčů v přípravce. K výsledkům mu velmi pomáhají i další trenéři v rámci klubu, které si on sám nemůže vynachválit. Hlavně pak věří, že o mladých svěřencích v budoucnu uslyší.

* Jak jste byl celkově spokojen s uplynulým rokem v rámci vašich nejmladších kategorií?

„Rozhodně pozitivně, protože po tom roce s covidem jsme na začátku sezóny dětí na trénincích příliš neměli, ale postupně se nám soupiska začala plnit a dnes už chodí minimálně trojnásobek dětí, což je opravdu skvělé. Druhým faktorem je první a druhá třída, kterou letos poprvé čekala sezóna s pravidelnými zápasy. Je znát, že děti udělaly obrovský kus práce, co se týče techniky, pohybu, je vidět, že je to opravdu baví a trénují i sami. Jsou do toho teď doslova zažraní, a to je to nejlepší, co mohlo přijít.“

* Bylo ze začátku poznat, že hráči celý rok nuceně stáli?

„Určitě to cítit bylo, ale musím říct, že na tom v žádném případě nebyli pohybově špatně. Samozřejmě jim ten rok nemálo chyběl, chybět ještě bude. Bylo to vidět proti mužstvům, kde se někteří hráči dostali k tréninkům například v Polsku, tak tam byl opravdu znatelný rozdíl i pro laiky. Ale chce to čas a do dvou let by se to mělo postupně srovnat, pokud už nic takového nepřijde.“

* Stejně jako v loňské sezóně vás nyní čeká práce u těch nejmladších. V čem jsou specifika práce s touto kategorií dětí?

„Mým hlavním úkolem je vymyslet to dětem tak, aby je všechno okolo hokeje bavilo a na zimní stadion chodily s radostí a úsměvem. Druhým faktorem, který chci, aby se nás trenérů nebály a klidně komunikovaly, což také funguje. Je to i díky tomu, že mezi sebou máme skvělou partu. Když se splní obě tyto podmínky, jež zatím opravdu fungují, tak děti získají vztah k hokeji a vydrží u něj. Kdyby za námi někdo chodil z donucení, tak se nebude ani posouvat a bude to trápení pro nás všechny.“

* Letos bude už potřetí otevřena hokejová třída. Je to velká pomoc i pro vás jako trenéra, když děti dorazí rovnou ze školy?

„Pro nás jedině super a jsem rád, že to bude i nadále pokračovat. Trénink tak pro děti můžeme nachystat už třeba o půl druhé a nemáme pak problém s tím, že těch kategorií je hodně a času málo. Kluci tak mají hodinu a půl na ledě plus hodinu suché přípravy, což bude pokračovat i v následující sezóně, jde o obrovský základ do budoucna. Ale není to výhoda jen pro nás. Myslím si, že hlavně pro rodiče je to velká pomoc, protože děti se ve škole naobědvají, přivezeme si je a na nich už je pak jen vyzvednutí.“

* Nyní už jste zpátky v zápřahu, jak jste si vy osobně užil krátké volno?

„Já jsem bohužel své volné dny trávil psaním diplomové práce, takže o nějakém extra volnu se hovořit nedá. (smích) Už jsem se tak upřímně těšil zpátky, protože dělám, co mě baví, a jsem rád, že u toho můžu pokračovat. Navíc mi už scházel jistý režim, kdy je vše naplánované.“

* Nábor probíhal po celý rok, k tomu byly i další akce pro děti a rodiče. Můžete odhadnout, o kolik dětí se základna rozrostla?

„Ze začátku, kdy jsme měli první ledy, tak jsme pravidelně měli na tréninku nějakých šestnáct dětí. Nyní na konci jsme se bavili o množství kolem padesáti dětí, což je fantastické. Samozřejmě bude otázkou, jak to bude vypadat nyní po letní přípravě. Přesné číslo z hlavy říct nedokážu, ale určitě se jedná o nějaký trojnásobek, což je skvělé. Stále nám schází více hráčů ročníku 2014, což byla zrovna ta covidová pauza, ale další ročníky už jsou na tom lépe a věříme, že konkurence bude do dalších let velmi dobrá.“