Z českých tenistů se jako jediný Zdeněk Kolář podíval do 2. kola. Na sedmnáctý pokus se probil z kvalifikace do hlavní soutěže na granslamu a také on ukázal, že mužský tenis usilovně bojuje o návrat na výsluní. Jeho umění ocenili i diváci, kteří přes porážku se Stefanosem Tsitsipasem skandovali při odchodu z kurtu Suzanne Lenglenové jméno českého hráče. „Při zápase jsem skandování slyšel, ale snažil jsem se hlavně soustředit na výkon. Při loučení jsem ale všem zamával. Bylo to to nejmenší, co jsem mohl udělat a poděkovat za podporu. Bylo to příjemné,“ těšila Koláře podpora fanoušků v hledišti.

* Váš výkon na Roland Garros gradoval skvělým soubojem s Tsitsipasem. Ukázal vám, že můžete hrát vyrovnané partie s jakýmkoli soupeřem?

„Ukázalo se, že na kurtu žebříček neplatí. Myslím, že to byl výborný zápas z obou stran a fanoušci se bavili. Šel jsem do zápasu s tím, že chci vyhrát a současně si to užít. Z poloviny se to povedlo. Vyhrát se nepodařilo, z utkání si ale vezmu jen to nejlepší. Budu se snažit ještě zlepšit drobnosti, které se nepovedly.“

* Třeba v koncovce čtvrté sady?

„Tam mě mrzel jeden setbol, v němž jsem pokazil forhend. Mohl jsem to zahrát jinak. Ale během zápasu mi právě tento úder vyšel. Nemá smysl to nějak dlouho rozebírat. Jen to příště vymyslet lépe.“

* Na kurtu jste se prali přes čtyři hodiny. Hrál jste někdy delší zápas?

„Možná loni na challengeru v Cordenons s Varillasem, tam to bylo opravdu hodně dlouhé. Fyzicky jsem ale neměl žádné problémy. Pátý set bych zvládl. Určitě jsem ale nehrál před takovou kulisou. To byl zážitek.“

* Co vám říkal táta, který je zároveň vaším trenérem?

„Že jsem hrál výborně a mám si to užívat. Že jsem mohl hrát takový zápas je hlavně jeho zásluha. On mě k tenisu přivedl, naučil mě základy a vede mě životem. Nikdo jiný na světě by pro svého svěřence tolik neudělal. Odjakživa mě vždycky vozil na turnaje, dělá do toho svou práci. Obětoval se, myslím, že i on si hlavně poslední zápas užíval.“

* Výkony v Paříži vás opět přiblížily k postupu do první světové stovky. Cítíte, že je blízko?

„Herně není daleko, z pohledu bodů ale daleko pořád je. Čeká mě ještě hodně práce. V nejbližší době turnaje v Prostějově a Bratislavě. Zase to bude boj. Ale věřím, že se ta stovka povede.“