Loni vypadl Jiří Lehečka v Prostějově hned v 1. kole se Slovákem Lukášem Kleinem, po roce se však vrací v pozici jednoho z favoritů UniCredit Czech Open jako tenista první světové stovky s velkými ambicemi. „Mám to v Prostějově rád, je to můj domácí turnaj. Kurty znám, budu mít k dispozici maximální servis a toho chci využít,“ plánuje Lehečka.

* Před rokem vám patřila 263. pozice ve světovém žebříčku. Od té doby jste poskočil téměř o dvě stě míst. V čem se Jiří Lehečka za rok změnil?

„Především jsem nasbíral hodně nových zkušeností. Hodně mi pomohla Austrálie. Dostal jsem se poprvé do hlavní soutěže grandslamu, získal další porci sebevědomí. V dalším průběhu sezony se to projevilo a výsledkem byl postup do světové stovky.

* Zjistil jste, že můžete hrát prakticky s každým minimálně vyrovnané zápasy?

„Přesně tak. Pro každého tenistu je to důležité. Už se mi podařilo porazit i opravdu elitní hráče, to vždycky posílí. Každý takový zápas mě posouvá. Sezona je zatím hodně dobrá, snad to tak bude pokračovat.“

* Do Prostějova jste dorazil z Paříže, kde jste si poprvé zahrál hlavní soutěž na Roland Garros. Jak jste vnímal vaše vyrovnané utkání s favorizovaným Davidem Goffinem?

„Zpočátku jsem se snažil hrát výměny, což nebylo dobré rozhodnutí. Od druhého setu jsem se víc tlačil dopředu a hrál jsem agresivněji, což platilo. Ve všech setech jsem měl své šance, i když začátek prvního a třetího setu mi nevyšel podle mých představ. Soupeř byl hratelný, ale ve spoustě momentů se projevily jeho větší zkušenosti.“

* Poprvé jste na grandslamu startoval rovnou v hlavní soutěži. Vnímáte to jako velkou výhodu?

„Rozhodně je to lepší než hrát kvalifikaci. Ta je vždy hodně zrádná. Zažil jsem ji dvakrát, v New Yorku jsem neuspěl, ale letos v Austrálii jsem postoupil. Sice si v ní můžete zvyknout na podmínky, ale když potom máte hrát na tři vítězné sety, tak je výhoda, že se můžete lépe připravit.“

* S jakými pocity jste opouštěl Paříž?

„Že potřebuji hrát velké turnaje i zápasy, zatím mi ještě stále chybí, protože ve stovce nejsem zase tak dlouho. Pokusím se rok od roku zlepšovat, abych se tam udržel a ještě se posouval. A taky jsem zjistil, že ještě nejsem na takové úrovni, abych hrál na centrálním dvorci. Ale doufám, že se tam jednou dostanu.“