Rozdílový hráč celé soutěže své kvality v sobotním klání jednoznačně potvrdil. Postupem zápasu byl na hřišti stále výraznější a dovoloval si až neuvěřitelné věci. V první půli skóroval dvakrát a ve druhé dostal Čechovice do vedení i proměněnou penaltou. Mohl zařídit i druhou, ale chtěl situaci dohrát. I přes jeho vynikající výkon to na body nestačilo a po zápase musel Jan Šteigl (na snímku) i společně se zbytkem mužstva kousat hořkou porážku, která je v konečném důsledku zatím připravila o možnou radost z postupu, kterou si mohou napravit už tento víkend.
* Jak hodnotíte zápas?
„První poločas jsme měli evidentní převahu a všechno jsme mohli rozhodnout dříve. Soupeř neměl nic, kromě dlouhých nákopů a nějakou fotbalovou akcí nehrozil. Nedali jsme branky, které jsme dát mohli. Poločasový výsledek tak byl 2:1 pro nás, ale mohli jsme jít do druhé půle rozhodně s větším klidem. Bohužel do druhého poločasu jdeme s tím, že ještě přidáme nějaký gól a zápas dohrajeme, jak potřebujeme, ale šli jsme hned do deseti a z trestňáku bylo srovnáno. To hodně změnilo obraz zápasu.“
* Byla to velká komplikace směrem do druhé půle?
„Myslím si, že i přes to vyloučení s námi měl soupeř velké problémy. Podařilo se nám znovu dostat do vedení po penaltě. Jenže pak svou nedisciplinovaností necháme soupeře srovnat a následně i skóre otočit. Měli jsme to hrát jednoduše, takhle by ten závěr utkání nehrál žádný mančaft ani na ligové scéně, bohužel.“
* Říká se, že ten poslední krok bývá nejtěžší. Potvrdilo se to do puntíku?
„Je pravdou, že ten poslední schod je vždy největší, možná trochu dolehla i nervozita, ale já se neobávám, že by to mělo mít fatální dopad. Cítím z nás všech odhodlání si za tím jít a pevně věřím, že jsme si ty oslavy jen o týden oddálili a doma už to příští týden zvládneme. Dnes mě to mrzí i z toho důvodu, že jsem měl na kopačce čtvrtou branku, kde jsem měl asi spadnout než se snažit situaci dohrát, protože tam to byla jasná penalta. Chtěl jsem to ale uhrát, protože jsem si na to věřil.“
* Dal jste tři góly, odvedl skvělý výkon, stejně však přišla porážka. Zažil jste už takový zápas?
„Zažíval jsem to často v mládeži, kdy jsme se snažili hrát fotbal. Často jsme prohráli se slabším týmem, a ještě jsme k tomu dostali nakopáno, pak jsme tak jeli dlouhou cestu zklamaně domů. Teď je to něco podobného, jen to máme naštěstí o něco blíže.“ (úsměv)