Navzdory horoucímu vedru navštívilo během dvou dní letošní Josefkol v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem přes pět tisíc lidí! Drtivá většina z nich odcházela nadšena. Nejenže se tedy opět podařilo navázat na skvělou tradici jedinečného setkání řemeslníků, program akce i zázemí pro diváky se v roce 2022 posunuly zase o kus dál. U organizátorů se po skončení mísila radost z vydařeného průběhu s patrnou únavou, o čemž jsme pohovořili s Václavem Obrem, duší projektu, který se v roce 2022 konal již po devatenácté.

* Když jsme spolu hovořili před zahájením Josefkolu, dovolal jsem se do nemocnice. Co se tehdy stalo?

„Letos jsme měli největší scénu v historii naší akce. Její příprava byla neobyčejně náročná, nebojím se říct, že jsme se dostali za hranici lidských možností. Při stavbě však došlo k nehodě. Nakladač mi pochroumal konec prstu. Vše by ovšem mělo být časem v pořádku.“

* Tak krátce před zahájením akce to pro vás muselo znamenat velkou komplikaci…

„Určitě nás to trošku zbrzdilo. Naštěstí máme sice nikterak početný, ale spolehlivý kolektiv. V mnoha věcech mě dokázal zastoupit třeba můj syn, takže to vše nakonec dobře dopadlo.

* Josefkol není pouze o setkání řemeslníků, jeho součástí je vždy také velkolepá divadelní show. Kdo připravoval její program?

„To bylo dílo mé životní družky Alenky, která je autorkou scénáře. Právě ona vymyslela večerní zjevení anděla v kapli, které diváky ohromilo. Pro naše akce je typické, že vždy mají i svůj duchovní rozměr. Moc nás tedy potěšilo, že naše pozvání po letech přijal také olomoucký biskup Antonín Basler, který tady byl naposledy při prvním otevírání muzea v roce 2009.“

* Kromě toho jste však nabídli i doslova akční scény…

„Vždy chceme předvést věci, které nikdo jiný nedělá. Tentokrát se kromě zapřažených kočárů představili třeba i římští vojáci v rychlých vozech, pro něž bylo potřeba připravit arénu, aby to v ní mohli pořádně rozpálit. To se podařilo a diváci vše sledovali se zatajeným dechem.“

* Kolik lidí vlastně dorazilo?

„To zatím přesně nevím, bylo to něco mezi pěti a šesti tisíci návštěvníky. A to navzdory horkému počasí, obzvlášť neděle byla vyloženě tropická. Byl to zhruba stejný počet jako v roce 2019, kdy jsme Josefkol pořádali naposledy.“

* Proč se vlastně do organizace takto náročné akce pouštíte? Co vám to dává?

„Máme radost, že se k nám návštěvníci stále vrací a nám se daří je nezklamat. O tom svědčí i děkovné e-maily, které posléze dostáváme. Jsme rádi, že to tady žije a že řemeslníci mají šanci předvést před lidmi svoji práci. Ukazujeme tu i práci dávných stavitelů kočárů, která by jinak možná už upadla do zapomnění. Navíc k nám letos dorazila i velká delegace z Rakouska a byli jsme díky tomu pozváni do vídeňského Schönbrunnu na velkou přehlídku kočárů.“

* Bude se konat Josefkol i v příštím roce?

„Na tuto otázku nyní nedokáži odpovědět. Jsme rádi, že lidé, kteří dorazí na Josefkol, mají zájem i o naše muzeum. Na druhou stranu skloubit běžný a stále propracovanější provoz muzea s přípravou takové velkolepé akce je ve stávajícím složení hodně složité. Takže je možné, že naše akce již budou spíš komornější. Takové budou i noční prohlídky muzea, které chystáme v září. Konat by se měly na svatého Václava. Během nich budou k vidění i čtyři další kočáry, jejichž opravu jsme nedávno dokončili.“