Na kurtech předvedly zcela suverénní výkony a nedaly šanci ani jedné ze soupeřek. Trojlístek hráček Laura Samsonová, Eliška Forejtková a Alena Kovačková s prostějovskou kapitánkou Petrou Cetkovskou si tak na krk pověsily zlaté medaile a mohou oslavit zatím jeden z nejvýznamnějších úspěchů své kariéry. Na turnaji jednoznačně ukázaly, že potenciál mají obrovský a nezbývá než jim popřát štěstí, aby se jim dařilo i nadále jako celý týden v Prostějově.

* Jak zní hodnocení vašeho turnaje?

Laura Samsonová: „Na začátku to bylo těžké. Přijely jsme jako favoritky a myslím si, že jsme hrály velmi dobře a jsme rády, že se nám podařilo dosáhnout cíle, který jsme měly.“

Eliška Forejtková: „Jsme nesmírně šťastné. Dnes jsme se staly mistryněmi světa a dokázaly jsme obhájit post jedniček, což nebylo vůbec jednoduché.“

* Našly byste některé z vás alespoň nějaký moment, kde jste měly strach o výsledek?

Alena Kovačková: „Nejtěžší moment jsem měla ve finále proti Německu. Tam jsem v druhé sadě měla už výsledek 0:3 a Julia hrála opravdu dobře. Naštěstí se to podařilo otočit, ale ten poslední game byl hodně náročný, a jsem ráda, že se podařil zvládnout, protože kdyby snížila, určitě by ji to nakoplo.“

* Jak vysoko řadíte tento úspěch?

LS: „Pro mě osobně je to jeden z největších úspěchů. Přeci jen stát se doma mistryněmi světa je úžasné v takto nabité konkurenci.“

EF: „Mám to úplně stejně a jsem opravdu ráda, že jsme to dokázaly. Utvořily jsme i skvělý tým a partu, což bylo jasně znát i mimo kurt, a hodně jsme se sblížily a jsme rády, že jsme to dokázaly společně.“  

* Týmové soutěže jsou v tomto ohledu odlišné od těch individuálních, kterých máte více. Je to opravdu úplně jiná soutěž?

LS: „Je to zcela odlišné. Tady můžete fandit, ale dění přímo na kurtu nedokážete ovlivnit, zatímco jinde prostě jedete jen za sebe. V tom je to určitě největší rozdíl a kouzlo.“

* Kariéry jsou stále na začátku. Mohly byste prozradit, jaké budou vaše nejbližší cíle a čeho byste do budoucna rády dosáhly?

LS: „Já bych v příštím roce ráda odehrála už některý z juniorských grandslamů a následně je mým velkým cílem vítězství na Roland Garros. Mám antuku hodně ráda a jednou bych si chtěla zahrát na hlavním dvorci v Paříži.“

EF: „Mám to stejně jako Laura ohledně juniorky na grandslamu a z turnajů mě určitě nejvíce láká Wimbledon, kterých by si chtěla zahrát.“

AK: „Já to mám také úplně stejně jako Eliška, protože ten turnaj ráda sleduji a chtěla bych se tam i objevit. Má to své kouzlo a tradici, která jinde není. A taky kvůli těm jahodám, jak mi tu šeptá kapitánka.“ (smích)

* Proběhne i nějaká oslava, než se vrátíte do svých domovů? A jak bude případně vypadat?

 LS: „No to já nevím. (úsměv) Všechny nás čeká už brzy další program, ale na společné večeři asi nějaká oslava přijde.“

Alena Kovačková: „Nic speciálního však zřejmě nebude, protože večeře jsou společné. (pousměje se) Možná ale něco vymyslíme spolu, ještě uvidíme.“