Pracuje jako obchodní zástupce regionálního rádia. Kromě toho je však Alois Kolář také manželem a otcem dvouměsíčního syna. Tohle vše však muselo jít stranou kvůli největšímu požáru v historii ČR, který se v polovině prázdnin rozhořel v Českém Švýcarsku. Pětatřicetiletý záchranář je totiž zároveň také velitelem jednotky dobrovolných hasičů v Protivanově. Spolu s dalšími třemi kolegy tak vyrazili do akce. Domů se vrátil po čtyřech dnech v neděli 7. srpna. Následně vzniklo i naše interview.

* Kdy a na čem konkrétně jste se při zásahu podílel?

„Prohledávali jsme terén a hledali ohniska požáru. Když jsme nějaké objevili, tak jsme je dohašovali. Vodu jsme tahali i ze vzdálenosti půl kilometru. Dohromady jsme dávali třeba i pětadvacet dílčích hadic. Čerpadla v takových případech jela na maximum, docházelo dokonce k praskání hadic. Když jsme pak uhasili třeba jen jeden pařez, tak jsme vše sklidili. A třeba za padesát metrů se vše opakovalo...“

* Co bylo během prací v okolí Hřenska nejtěžší?

„Určitě to byl pohyb v terénu, který byl opravdu velmi příkrý. S ničím podobným neměl nikdo z nás zkušenosti, takový terén u nás nikde není. Rovněž panovala vedra, velké horko sálalo nejen ze slunce, ale ze všeho kolem, třeba i z rozpálených skal.“

* Bylo něco, co vás překvapilo?

„Při odjezdu jsem předpokládal, že nejvíce budeme pracovat vždy časně ráno, kdy bývají nejpříjemnější teploty. Jenže tak tomu nebylo, obvykle jsme začínali až po deváté hodině. Důvodem bylo zdržení, které zapříčinily potřebné plánování a koordinace každého dne. To se vždy protáhlo více, než jsme čekali. S ohledem na to, že s takto rozsáhlým zásahem zatím neměl nikdo z hasičů žádné zkušenosti, tak se asi nelze tolik divit. Nicméně příjemné to nebylo. Na druhé straně třeba zásobování potravinami, tekutinami a dalšími potřebnými věcmi bylo špičkové.“

* Co bylo ještě jiné oproti „normálním“ zásahům?

„Asi jako první si vybavím velký hluk, všude lítaly vrtulníky, čerpadla jela naplno, nasazeno bylo nevídané množství techniky. Byl to pro nás velký zážitek a určitě nám to dalo hodně zkušeností i do budoucna.“

* S čím jste se vrátil zpět domů?

„Hlavně se zpožděním. (úsměv) To byl problém, protože chystáme křtiny našeho dvouměsíčního syna. Během dne finišovaly přípravy na ně a manželka se musela obejít bez mé pomoci. Když jsem se vrátil, žádné velké uvítání se nekonalo, hned jsem se zapojil do rodinného provozu, aby se vše stihlo.“

* Měli o vás doma strach?

„To si nemyslím, spíš bylo třeba řešit, že na nějaký čas vypadl jeden člen rodiny a tomu musela žena přizpůsobit program. A to se nikdy neobejde bez problémů. Bez tolerance a pochopení ze strany manželky se žádný dobrovolný hasič prostě neobejde.“

* A co zaměstnavatel?

„Pracuji jako obchodní zástupce. Zaměstnavatel byl benevolentní a uvolnil mě. Ani dovolenou jsem si brát nemusel, mzda mi šla dál. Zaměstnavatel ji posléze vyfakturuje zřizovateli naší jednotky, kterým je městys Protivanov.“