V hanáckém volejbalovém klubu načíná svou již patnáctou sezónu. Většinu z této dlouhé doby dělá Lubomír Petráš asistenta Miroslavu Čadovi, několik let už ale byl i hlavním koučem. Od loňska znovu plní funkci druhého trenéra a momentálně je to právě on, kdo se nejvíc podílí na podobě přípravy žen VK.
* Třetí týden týmové přípravy se nesl ve znamení společných tréninků s Olympem Praha i Olomoucí. V čem spočívá jejich největší přínos?
„V tom, že si obě družstva můžou vyzkoušet různé herní věci. My jsme volejbalu dělali během prvních dvou týdnů spíš málo, navíc většinou se zaměřením na individuální činnosti. Teď už jsme se mohli víc věnovat týmové hře při takových řízených trénincích, což po předchozí převážně kondiční náplni znamenalo pro holky určitě vítanou změnu.“ (úsměv)
* Můžete přiblížit výhody sdílené přípravy v porovnání s klasickými přátelskými duely?
„Rychleji to odsýpá, během společných tréninků se udělá víc práce. Přáteláky jsou – stejně jako soutěžní zápasy – přece jen volnější, je při nich víc delších prostojů mezi rozehrami. Zatímco na trénincích se víc valí, mají vyšší tempo a jsou intenzivnější.“
* Při cvičných setech na body se střídají výměny s různě nahazovanými balóny, rolovanými nebo ostrými servisy a podobně. Kdo tento systém vymyslel?
„Pro přípravu takovým způsobem existují různé variace, jak a kdy nahazovat či dohazovat míče po obraně, po útoku a podobně. Jako trenéři se vždy předem domluvíme, na co se během dané jednotky víc zaměříme, a podle toho pak společný trénink vypadá. Třeba v pondělí jsme šli do dohrávek po obraně, ve středu dostaly větší prostor dohrávky po přihrávce z lehčích podání. Takových kombinací, na co se konkrétně zaměřit, je spousta. A body v setech se počítají, aby to pro holky mělo větší náboj, bylo o co hrát. I když výsledek není vůbec zásadní, jen orientační.“
* Celkově se držíte stejného modelu přípravy jako v předchozích letech?
„Ano. Už spoustu let máme systém letní přípravy nějak nastavený a funguje, proto není důvod nic podstatného měnit. A rozložení kondiční, silové, herní i technické zátěže v jednotlivých týdnech za sebou zůstává vlastně stejné. Jde o to tréninky zpestřit nebo obohatit tak, aby holky v rámci možností bavily, měly do nich stále chuť a motivaci.“
* Po zdravotní stránce jsou svěřenkyně v pořádku?
„Zatím jo. Sice se občas objeví nějaké menší problémy nebo bolavé nohy, což k vysoké náročnosti přípravného procesu v současném období patří. Ale žádná větší zranění holky zatím nepostihla, snad to tak i nadále vydrží.“
* Jak bude vypadat čtvrtý tréninkový týden?
„Zase najedeme na klasickou přípravu s větší porcí kondičních cvičení a posilovny, ani hry však už nebude málo. Ovšem zatím ještě bez utkání, první klasické přáteláky přijdou na řadu až druhý víkend v září na turnaji v Přerově.“
* Vyhovuje vám současná role v realizačním týmu prostějovského áčka?
„Já nijak zvlášť neprožívám ani neřeším, kdo je hlavní kouč, kdo asistent trenéra a podobně. Minulý ročník nám jako mančaftu vyšel perfektně, proto nebyl žádný důvod cokoliv měnit a pokračujeme dál ve stejném složení. I jako asistent mám hodně prostoru, zejména při vytváření tréninků i jejich následném vedení. S Mirkem Čadou samozřejmě vše probíráme, on na celý proces dohlíží a případně do něj vstupuje, ale já si po pracovní stránce nemám absolutně na co stěžovat. Volejbal mě baví, jsem tady spokojený. A nejdůležitější je, aby se nám v nové sezóně opět dařilo.“
