Školní rok je obvykle pro pracovníky školy i školáky samotné něčím novým, zajímavým. Dobou plnou výzev i překážek. Letos to platí dvojnásob. I školské instituce se totiž musí potýkat se zdražováním, zejména v oblasti energie. I to je tak jedno z témat, o němž jsme hovořili s ředitelem Cyrilometodějského gymnázia a základní školy Prostějov Pavlem Polcrem. Dostalo se ale také na příjemnější témata. Třeba na změny ve výuce, novinky ve škole či kvalitu středoškolských odborných prací. „Někdy mají úroveň bakalářské či až magisterské práce,“ oceňuje Pavel Polcr.
* Je zde nový školní rok. Jaké výzvy vás čekají?
„Výzvy… Jsou nějaké změny v rámcových vzdělávacích programech, digitalizace, zavádění výpočetní technicky v mnohem větší míře do výuky. A ne pouze jako samostatný předmět, ale prolíná se do dalších předmětů: do češtiny, matiky, cizích jazyků. Aby se opravdu stala výpočetní technika stala nedílnou součástí výuky a života.“
* Cos e týká zdražování všeho, jak se promítá do chodu školy?
„Čekáme. Netrpělivě čekáme, protože momentálně nevíme. Zálohy se ale zvedly třeba sedmkrát. Jednáme tedy s dodavateli, ale to je celkem problém. Sice s námi uzavřeli fixní smlouvu, ale dva měsíce poté ji zrušili. Tedy nezrušili, ale zvýšili zálohy.“
* Zrušili to, co sami navrhli a podepsali?
„Ano svádí to na válečný a krizový stav. A z té smlouvy se nedá vyvázat. Museli bychom se vyvázat a přejít k jinému dodavateli. A to je celkem složité. Teď do konce roku ještě v pohodě. A příští rok, uvidíme… Snažíme se nastartovat i úsporná opatření typu svícení na chodbách, stáhnout o něco teplotu. Budeme se snažit, aby počítače neběžely naprázdno. Jsou to takové drobné krůčky. Pořídili jsme ještě fotovoltaické panely na základku. Ta propočítaná návratnost je tam kolem pěti let, takže doufáme, že se to vyplatí.“
* Ať jsme i pozitivní. Které naopak kladné, pozitivní výzvy a novinky vás čekají v novém roce?
„Máme nový výtah. (smích) Ten jsme potřebovali. Zase jsou to ale spíše drobnosti. Připravujeme nové šablony, teď to bude program Jan Amos Komenský. Do toho se chceme zapojit. Kantoři využívají nové věci, nové aktivity, jsou tam nové exkurze. A prohlubujeme zapojení studentů do běžného života. Začínalo to kdysi sociální praxí, teď máme v sextě ještě praxi kariérní, kde se děti chodí dívat do firem. Snažíme se to propojovat. Teď jsem mluvil s paní, která by zde měla ráda přednášky. Říkám „jasně, v pohodě, jdeme do toho“. Naučili jsme se v tom takzvaně on-line období, že množství učiva nemusí být vykládáno v hodinách, ale může se přesunout. A v hodinách to nemusí dělat ten kantor, ale odborník. I pro děti je to zajímavější, není to pořád stejný člověk.“
* Zároveň je to tak trochu i příprava na vysokou školu…
„To určitě. Snažíme se také rozvinout oblast SOČek. Teď to přebírá kolega Radim Žatka. Loni jsme měli pět nebo šest dětí v krajském kole a některé šly do celostátního. Bylo tam i třetí místo v celostátním kole. A pro ně je to vstupenka na vysokou. Ty vysoké školy se na to dívají. Oslovují je a lákají. A je jedno, zda je to chemie nebo dějepis. Oni ví, že to dítě jde cestou vědecké práce. Pro tu školu je to finanční přínos, když už u toho zůstane. Ten člověk už něco umí. Jsme rádi, že se to posouvá a práce jsou už na úrovni bakalářské nebo i magisterské práce. Když se ten student pohrouží do specializovaného tématu, tak to stojí zato.“
* mění se třeba nějak předměty nebo jejich hodinová dotace?
„Částečně. Ne výrazně. Je to díky změnám ve vzdělávacích programech. V matematice jsme měli samostatnou hodinu finanční gramotnosti, teď jsme to sloučili. V cizích jazycích jsme ze druhého cizího jazyka v jedné třídě ubrali hodinu. Je to pořád nad rámec běžné dotace. Ale chtěli jsme tam dostat výpočetní techniku. Snažili jsme se to vyvážit. A uvidíme, co bude. Mluví se o tom, že by se měly začít prosazovat oblasti finanční a mediální gramotnosti, osobnostního rozvoje a podobně. Dneska třeba ta problematika fake news je obrovská. A tím, že děti používají internet ve velkém… Jako změny jsou minimální. Ale je to o tom, že se to pořád vyvíjí a posouvá. Není to strnulé. Oproti době před patnácti, dvaceti lety je to dost výrazné.“