Na pravé straně obrany operoval po celý zápas spolehlivě Jarmil Blahuta (na snímku) a nebyl vidět jen v dobré defenzivě. Snažil se podporovat i útok a řada rozehrávek šla právě přes jeho stranu, kde byl společně s Kušejem ve druhé půli hodně nebezpečný. Nacházel se blízko sporné situace dvacet minut před koncem a na kopačce měl také poslední velkou šanci utkání. Jeho tvrdá rána ale skončila jen těsně nad břevnem. Po středeční utkání poskytl Večerníku exkluzivní rozhovor.

 * Dala by se remíza z duelu proti Chrudimi nazvat ziskem bodu či spíše ztrátou dalších dvou?

„Určitě spíše ztrátou. Je pravda, že v prvním poločase jsme se trochu hledali a soupeř byl asi o něco lepší, i když žádné velké šance neměl. Ve druhém jsme ale měli převahu a je škoda, že jsme nezískali plný počet bodů. Přišlo mi, že soupeř odpadal fyzicky a my jsme měli stále dost sil, ale nepřidali jsme druhou branku, na kterou jsme šance měli, a nechali si dát hloupou branku. Stojím si za tím, že jsme měli kopat penaltu, ale sudí to nechal hrát.“

* Vy už jste ten moment ze sedmdesáté minuty nakousl. Měla to být penalta z vašeho pohledu?

„Určitě. Vasil Kušej tam trefil spojnici, což mohl být nádherný gól, ale míč se odrazil a letěl k Samovi Kuligovi, kterého tam před doklepnutím trefil jeden z obránců, což potvrdil i Sam. Penalta ale odpískaná nebyla, s tím už nic nenaděláme. Je škoda, že pak ani naše šance nebyly využity.“  

* Ve druhé půli jste ale výkon zvedli. Co pomohlo, z čeho vzešel impuls?

„Těžko říct, čím přesně to bylo způsobeno. Evidentně nám pomohlo střídání, kde se to podařilo oživit, pomohl tak příchod Stříže i Zapletala. Na mou stranu přišel Vasil Kušej, který hrál první poločas zleva, a myslím si, že jsme po naší straně byli hodně nebezpeční. Bylo ale asi znát i to, že jim docházely síly. Už nás nedokázali presovat tak jako v prvním poločase a my jsme tak měli čas, abychom si míč dali do klidu a začala nám jít lépe kombinace. Dvacet minut jsme měli dobrý tlak, ale druhou branku jsme zkrátka nedali.“

* Vy jste tam měl jednu velmi dobrou ránu, která skončila těsně nad břevnem. Zkoušíte to takto pravidelně?

„Nevím, co přesně předcházelo té situaci, ale měl jsem na své straně hodně místa, tak jsem řval na Koudelku, ať mi míč ještě pošle. Hned jsem věděl, že budu chtít střílet, i když spoluhráči tvrdí, že jsem chtěl centrovat. (úsměv) Bohužel to šlo kousek nad. Hodně mě to mrzí. Mohla to být branka na 2:1, která by podle mě soupeře zlomila.“

* Ani třetí domácí duel nepřinesl vítězství. Co bude třeba ještě zlepšit?

„Našemu mužstvu teď chybí hlavně sebevědomí, jaké jsme měli v přípravných duelech. Chtěli jsme daleko výš, myslím si, že mužstvo na to máme, ale zatím to nedokážeme na hřišti prodat. Musíme se vrátit k jednoduchosti, pomoct si nějakou kratší přihrávkou a získat zpátky sebevědomí.“