Na začátku září přijde vrchol kulturních akcí v centru Prostějova pro tento rok. Doslova bonbónek obstará slavný český hitmaker Michal David (na snímku), jehož vystoupení je jakýmsi přídavkem seriálu Prostějovské léto 2022. Stane se tak konkrétně ve čtvrtek 8. září od20.00 hodin. Není to přitom poprvé, co se ve zdejším regionu tato slavná tvář objeví, naposledy zde absolvoval jeden z koncertů v rámci posledního turné „Zas bude OK“, kterých se mohlo účastnit maximálně tisíc osob. V minulosti předvedl show ve Víceúčelové hale-zimní stadion, zazpíval i u Vrbiček na plumlovské přehradě. V exkluzivním rozhovoru pro nejčtenější regionální periodikum se rozpovídal mimo jiné o tom, kde opakovaně bere energii či zda jej popularita nějakým způsobem změnila, ale také jak náročné je své velké koncerty vůbec připravit do stádia, aby mohly vůbec proběhnout.

 

* Jak se těšíte na návštěvu zdejšího regionu a samotného Prostějova?

„Mám velmi rád Moravu, zvláště Prostějovsko, kde jsem už několikrát také hrál. Mám také manželku z Přerova, což je kousek, takže i samotné okolí znám poměrně dobře.“

* V místních končinách, jak jste říkal, nebudete vystupovat poprvé. Vzpomenete si na nějakou zajímavou historku, kterou si odtud odnášíte?

„Často jsem na Hané vystupoval na tenisových kurtech při turnajích prostějovského challengeru. Je to kolébka našich tenistů a tenistek, které nám dělají ve světě úžasnou reklamu a dobré jméno. Klobouk dolů. Také v Prostějově bydlí klávesák z mé kapely Kvatro Radek Moudrý, který nedávno slavil padesátku a já mu přijel popřát ‚na tajňačku‘. Byl z toho paf. Nepočítal s tím a to jsou vždy ty nejlepší akce.“ (úsměv)

* Během posledních dvou let jste své koncerty tvořil pro maximální kapacitu 1000 osob. Byl to velký rozdíl oproti koncertům, na které jste zvyklý?

„Nešlo jen o počet v publiku, ale i o různá nařízení, restrikce, zákazy a podobně. Bylo to nepříjemné období. Lidi měli strach a báli se přijít, že chytnou covid. I atmosféra byla trochu zatažená. Fanoušci museli být v rouškách a to je omezovalo. Snad už to nikdy nezažijeme!“

* Se svou hudbou jste se stal nesmrtelným a dostal se i daleko za hranice. Změnila ta doba i vás osobně jako člověka?

„Já myslím, že ne. Jsem pořád stejný. Beru svou práci a talent, co jsem zdědil, jako poslání. Jsem tu proto, abych bavil lidi a dělal jim radost. Cítím jistou pokoru a vděčnost za ten dar, co jsem dostal.“

* Mezi českými hitmakery jste číslem jedna. V čem vidíte hlavní kouzlo, že se vám podařilo z většiny vašich songů udělat hity, které nestárnou?

„Tenkrát se skupinou Kroky jsme utvořili jakýsi autorský tým a vše jsme dělali s entuziasmem. Peníze nebyly na prvním místě. Chtěli jsme něco vytvořit, dokázat a samozřejmě jsme chtěli mít slávu. To je podstata každého kumštýře. Takže písně vznikaly v době, kdy se nám autorsky dařilo. Nápady chodily, jak se říká, z nebe a šlo to jak po másle. Ale vždy jsme kladli důraz na textaře, aby psali příběhy a ne bláboly, které se jen rýmovaly. Kolikrát museli text přepsat nebo zcela změnit. Ale výsledek byl pak skvělý. Lidé si mohou mé písně sami zazpívat, protože zpívají i své vlastní příběhy.“

* Kde například hledáte inspiraci a co vás pohání neustále kupředu?

„Snažím se každou dekádu něco změnit. Naposledy jsem přearanžoval své hity do stylu funky, které mě zase strašně nakoply. Už jsem cítil jakýsi stereotyp a to mě pak nebaví. Dva bráchové, co si říkají Milko Brothers, mi poslali jednu předělávku písně Trhnout se z filmu Discopříběh. Strašně se mi to líbilo, tak jsem jim nabídl, ať mi přearanžují všechny mé hity do tohoto stylu. Tohoto cédéčka ve stylu funky se prodalo za půl roku pětadvacet tisác kusů a to je dnes skoro až neuvěřitelné číslo.“

* Na vaši hudbu slyší všechny generace, od těch nejmenších až po ty nejstarší. Před letošním turné jste ale prozradil, že byste chtěl svou hudbu omladit. Podařilo se?

„Právě. Pokud chci oslovit i mladou generaci, musím jim nabídnout soudobý sound. Nahrávky z osmdesátek minulého století by je už neoslovily. Ale super je to, že i ti, co mají rádi mé starší hity, berou i tyto nové verze. Je to zázrak, že to funguje, a jsem za to vážně rád.“ (dojatý úsměv)

* Vaše koncerty jsou vždy plné energie. Jak náročné je to po fyzické stránce?

„Každý koncert je svým způsobem náročný na přípravu, dramaturgii, zajištění místa, objednání techniky, stage, k tomu musíte mít bedňáky, co pódium postaví a pak zase složí, pořadatelskou službu, požárníky, zdravotníky a různá povolení. Pak musíte zajistit prodej vstupenek, domluvit si prodejce jako TicketPro nebo TicketStrem a k tomu nemůžete vynechat reklamu, výlep plakátů, promo na sociálních sítí, spotové kampaně v rádiích, tisku a televizi. Stačí to? (směje se) A to jsme ještě nezahráli ani notu. Je třeba nazkoušet celý program. Takže je to velice náročná disciplína. A to nemluvím o velkých koncertech v O2 areně. To je práce na půl roku!“

* Během posledních měsíců jste výrazně zhubnul. Mohl byste prozradit, jak se vám to podařilo a co vás k tomuto kroku vedlo?

„Když máte problém s tím, že si nejste schopen zavázat tkaničky u bot, začnete alarmovat. (smích) Něco chcete změnit. Já nasadil kalorické tabulky, přestal pít pivo i tvrdý alkohol a změnil jsem životosprávu. Zatím se držím, tak pevně věřím, že to nenaberu zase nazpět.“

* Máte ještě nějaký sen, čeho byste chtěl  v hudebním průmyslu dosáhnout?

„Mám, ale zatím ho nechci prozradit. Jestli to dopadne. Určitě se to všichni včas dozvíte.“ (pousměje se)

* Po koncertních šňůrách se musí jistě dostavit únava. Kde nejraději nabíráte nové síly a máte raději aktivní, či pasivní odpočinek?

„Máme domek na Tenerife. Tam jsem nejradši. Ale i cestování mě odreaguje. Mám rád Itálii, zvláště Toskánsko – to je okolí Florencie a vinařská oblast Chianti. V říjnu tam plánujeme strávit pár dní s přáteli a moc se na ně těším.“

 

MICHAL DAVID

* narodil se 14. července 1960 v Praze

* český zpěvák, producent a skladatel

* je označován za největšího českého hitmakera

* hraje především na klávesy a piano

* jeho kariéra začala v roce 1976, kdy založil jazzové kvarteto Čtyři, a o dva roky později se stal jazzovým hudebníkem roku

* následně se připojil ke skupině Kroky Františka Janečka, se kterou se stal slavným zpěvákem po celé republice

* zvítězil v soutěži Intertalent s písní Nenapovídej

* v roce 1980 vydal své první sólové album

* i přes nespočet jeho nových písní patří ty z osmdesátých let minulého století stále mezi nejvyhledávanější

* jeho hudba provází řadu úspěšných filmů jako například Discopříběh, Láska z pasáže či Vítr v kapse

* se skupinou Krokypokračoval až do roku 1987, kdy se rozhodl vydat na sólovou dráhu

* po sametové revoluci skládal texty i pro další umělce a začal se věnovat také muzikálové tvorbě, mezi nejslavnější muzikály patří Kleopatra či Děti ráje

* jeho hity provází také většinu sportovních akcí, mezi ty nejslavnější patří společné vystoupení s hokejisty po Naganu

* častokrát se ale objevil i v Prostějově v rámci různých tenisových akcí a koncertů na „zimáku“ či na plumlovské přehradě

* působil také v roli kouče v rámci hudební soutěže Hlas Československa

* zvítězil v řadě diváckých anket, ale nikdy se nedočkal ocenění Zlatého slavíka

* v roce 2018 obdržel státní vyznamenání za zásluhy v oblasti kultury

zajímavost: žije v Praze, kde má ve svém domě i malé nahrávací studio, ale nejraději tráví čas ve svém domku ve Španělsku na Tenerife